První koncert letošního, už 43. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Talichův Beroun přinesl do sálu KD Plzeňka Beroun neobyčejnou energii. Komorní smyčcový orchestr Hudební akademie v Lublani pod vedením Janeze Podleska předvedl vystoupení, které spojovalo preciznost, temperament i mladistvou odvahu.

Celý večer se nesl ve znamení pocty nejen hudbě samotné, ale i odkazu Václava Talicha. Zahajovací koncert Talichova Berouna uvedla doprovodná výstava – unikátní součást festivalu, nazvaná stejně jako podtitul letošního ročníku „Václav Talich světový“. Připomněla období, kdy slavný český dirigent působil ve Švédsku, ve Slovinsku a na Slovensku, a výrazně ovlivnil tamní hudební život.

Expozice, připravená ve spolupráci s Muzeem Českého krasu Beroun, nabídla jedinečný pohled na jeho zahraniční působení a úspěchy. Kurátorka výstavy Jana Marečková citlivě vybrala řadu mimořádných exponátů – mezi nimi i nejvyšší švédské státní vyznamenání Řád polární hvězdy, a dále dobové fotografie Talicha se Slovinskou filharmonií či Královskou filharmonií ve Stockholmu.

Výstavu zahájila ředitelka Talichova Berounska, z.ú., Karolina Froňková, která ve svém projevu vyzdvihla Talichovy mezinárodní úspěchy. Následně promluvila Barbara Jarc, příbuzná Vidy Prelesnik, Talichovy manželky pocházející z Lublaně – připomněla jejich seznámení a sdílela několik osobních postřehů, které návštěvníci přijali s velkým zaujetím. Samostatnou přednášku chystá Barbara Jarc na jaro příštího roku, kdy vystoupí v rámci tradiční akce v Talichově vile. Zajímavým momentem vernisáže byl rovněž příspěvek slovinského novináře Petera Kuhara, jenž přiblížil Talichovu lublaňskou éru a jeho vliv na tamní hudební scénu.

Na výstavu plynule navázal slavnostní koncert, který společně uvedli předseda správní rady Jiří Paul a Karolina Froňková. Protože záštitu nad zahajovacím koncertem převzalo Velvyslanectví Slovinské republiky v Praze, o významu Václava Talicha – jako výrazného symbolu propojení obou národů – promluvil i Jeho Excelence Aleš Balut, jehož slova tlumočila Lenka Kuhar Daňhelová.

Už úvodní tóny večera, který slavnostně zahájila starostka města Beroun Soňa Chalupová, prozradily, že nepůjde o běžné studentské vystoupení. Orchestr z Lublaně hrál s naprostou souhrou a vnitřním napětím. Podlesek, někdejší koncertní mistr Slovinské filharmonie, vedl své svěřence s jistotou zkušeného interpreta, ale zároveň s citlivostí a pokorou. Výsledkem byla naprostá symbióza mezi členy orchestru.

Nový dramaturg festivalu Ladislav Horák se nebál zařadit do programu díla slovinských autorů – Sonatinu pro smyčce Uroše Kreka, jedno z nejznámějších děl slovinské orchestrální literatury 20. století, a Istrijskou suitu současného skladatele Alda Kumara. Skladba inspirovaná středomořskou krajinou a lidovou melodikou přinesla do sálu jižanský nádech – pro české publikum ne tak běžný, o to však zajímavější.

Vrcholem první poloviny koncertu bylo vystoupení fagotisty Jana Hudečka v Hummelově Koncertu F dur pro fagot a orchestr. Hudeček, uznávaný sólista a člen Orchestru Národního divadla, prokázal mimořádnou technickou jistotu. Hummelova náročná partitura se v jeho podání proměnila v živý dialog s orchestrem – publikum odměnilo interpretaci dlouhým potleskem, který potvrdil výjimečnost tohoto hudebního nástroje.

Závěrečná část programu patřila Komorní symfonii op. 110b Dmitrije Šostakoviče, kterou Rudolf Baršaj vytvořil na základě skladatelova slavného Osmého smyčcového kvartetu. Dílo, věnované „obětem fašismu a války“, je ve skutečnosti osobním vyznáním a introspektivní zpovědí. Podleskův orchestr k němu přistoupil s mimořádnou citlivostí – bez přehnaného patosu, ale s hlubokým pochopením pro bolest i naději, které z hudby vystupují. Temné, hlubší polohy se střídaly s dramatickými momenty, rovněž orchestrem precizně odehranými.

Velké díky patří generálnímu sponzorovi festivalu Innogy Energo, Ministerstvu kultury, Středočeskému kraji, Státnímu fondu kultury ČR, městu Beroun a celé řadě dalších partnerů a podporovatelů – díky jejichž přispění je možné takto velkolepé hudební akce realizovat.

Zahajovací koncert Talichova Berouna byl dokladem toho, že mladí interpreti dokážou navázat na velké tradice s respektem, ale i s odvahou hledat vlastní tón. Úroveň tohoto studentského souboru byla přitom naprosto špičková – jejich preciznost, intonační jistota i muzikalita snesou srovnání s nejlepšími současnými komorními tělesy. První koncert letošního ročníku tak symbolicky navázal na kulturní most, který kdysi spojil českou a slovinskou hudební tradici – most, jehož základy položil Václav Talich.