Psát začal „hned, jak přestal těžkou dětskou rukou tlačit na ocelové pero na žíhané násadce z krámku paní Halbichové“, jak sám líčil své začátky v jedné z knih.
Rudolf Kadeřábek se později uchytil jako redaktor v okresních a krajských středočeských, jihočeských, východočeských i celostátních novinách, v rozhlasovém Kolotoči, v pořadech Dveře dokořán, Pozor zákruta!, Co to je, když se řekne… Jako redaktor regionálních novin si za mnoho desítek let novinářské práce vybudoval pevné jádro čtenářů, jejichž přízeň pak plně zúročil v úspěchu svých knih z řady „Berounských reminiscencí“, ať již mapoval ságu pekařského rodu Křížů, sepisoval historii berounského Závodí či vzpomínky na dirigenta Talicha nebo se věnoval osudům berounských živnostenských rodin či postavám a postavičkám, jejichž příběhy zaplnily stránky knihy „Beroun sobě“.
Nutno přiznat, že styl jeho autorské fabulace si získal věrné příznivce, ale sklidil také pramálo porozumění v řadách odborné obce historiků. Nedorozuměním. Rudolf Kadeřábek s nimi totiž nesoupeřil v množství ověřitelných faktů, ani si to nestanovil jako svoji spisovatelskou metu. Právě tam, kde byla historie skoupá na zdroje a kde vysychaly archivní prameny, tam se uvolňoval tvůrčí prostor pro spisovatele. A autor ta bílá místa zaplňoval bezezbytku svým vyprávěním o tom, jak to mohlo být, kdyby…
Právě v pasážích, nad nimiž rigidní historická věda významně povytahovala obočí, tam se naplno rozvinul jeho vypravěčský talent a právě tam sklízel přízeň svých čtenářů. Často nudnou historii dokázal polidštit, rozkošatit a kolorovat, aby oblouk sdíleného příběhu zaklenul žádoucí pointou, tu laskavou, jindy ostrou jak břitva, nikdy však nudnou a málokdy bez humoru.
Oč významnější pozornost věnoval příběhům ostatních, o to zdrženlivější byl ve vyprávění o sobě. A nebylo by to vyprávění nudné, i když ne vždy třeskutě radostné. Život zkřížil dráhu Rudolfa Kadeřábka s osudy řady významných osobností, ale postavil mu do cesty i několik citelných osobních ztrát…
Doyen berounské žurnalistiky definitivně odložil své pero na žíhané násadce na sklonku listopadu a odešel ve věku pětadevadesáti let. Mnohahodinové Kadeřábkovo vzpomínání zachytil díky aktivitě pana Petra Zemánka i projekt „Paměť národa“. Zhlédnutím filmového záznamu na www.pametnaroda.cz si můžete tuto berounskou osobnost připomenout spolu s námi. Rozloučení s Rudolfem Kadeřábkem proběhlo na berounském hřbitově dne 7. ledna 2021.
