Až pak můžeme zapomenout. Tak nazval svoji novou knihu lokální spisovatel a hudebník Martin Kuška. Autor věří, že jde vůbec o první thrillerový román z Berouna a okolí. Syrově podaný děj o vykoupení, spravedlnosti a sourozenecké blízkosti zároveň sleduje, kam až člověk v nouzi dokáže zajít. Nejen místními čtenáři očekávaná novinka právě vyšla u berounského nakladatelství Machart, s nímž autor vstupoval do literárního světa s knihami o Křivoklátsku.
Kuška přiznává, že jeho nový thrillerový román je sice plný hned několika tíživých společenských i osobních témat, ale zároveň upozorňuje na snahu přinést čtenáři melancholicky a výrazně plasticky servírované vyprávění, na kterém si zakládá už od svého historického románu Lidé lesních stínů. Ten je v současnosti vyprodaný. S novinkou má autor ambici oslovit i další spektrum čtenářů a zároveň vnést do diskuze připomínku toho, že nás od zcela jiného směřování života někdy dělí jen jedno jediné rozhodnutí.
„Nějakým způsobem mě vždy zajímalo naslouchat lidem, kteří jsou tak trochu bokem společnosti. Lidem, kterých si okolí nevšímá, na které se vlastně zapomnělo, a přitom mnohdy žijí tak silné příběhy, že by jejich tíhu a vážnost jiní možná neunesli. Na první pohled snadno odsouditelní outsideři, co se rozhodli hrát boje dopředu prohrané? Kdo ví, čím si museli projít? Pomyslnou cestou ze dna a srážkou s jinými sociálními vrstvami a subkulturami začíná i příběh mého nového thrilleru. Je to vlastně jakýsi triptych rozdílných osudů tří bratrů, kdy jeden dává životu poslední šanci a druhý má naopak vše a život miluje. A ten třetí? Ten se vrací z války v Bosně, aby dokončil to, nad čím po velkou část příběhu knihy visí otazník…,“ svěřuje se a naznačuje autor.
Děj knihy Až pak můžeme zapomenout je z velké části situovaný na Berounsko. Autor dodává, že má rád nejednoznačné postavy a děj rozehraný v reálných lokacích. I proto v příběhu figuruje třeba lom Kosov, berounská Zavadilka společně s vlakovým seřadištěm nebo kaple Panny Marie Bolestné a golfový resort nad městem. Některá místa vybíral spisovatel s důrazem na to, aby měla zajímavou reálnou historii či dokonce utvářela charakter daných regionů. Nad velkou částí knihou se tak dle Martina Kušky vznáší nostalgický industriální závoj. Jednotlivá dějiště má být zároveň snadné vystopovat, jelikož jsou v textu plasticky vyobrazena.
Autor se před vydáním obrátil také na fanoušky a podporovatele svých předchozích knih a ti mu pomohli prostřednictvím crowdfundingové kampaně získat část financí. K realizaci většího nákladu knihy zároveň dopomohla Nadace Tipsport. Thriller Až pak můžeme zapomenout je ke koupi u většiny berounských knihkupců a na všech velkých eshopech s knihami, jako je například Kosmas. Knihu Až pak můžeme zapomenout spisovatele Martina Kušky vydává berounské nakladatelství Machart.
O autorovi
Někdy dávno strojař, v posledních letech na volné noze. Životní otočka mu umožnila naplno se věnovat psaní, produkci hudby a focení. Věří, že se tím vrátil ke své podstatě a cítí za kreativní svobodu nepopsatelný vděk. Má touhu sdělovat, vyprávět. Inspirací jsou mu zapomenuté lidské příběhy, odhodlání a činy, ale rád se spoléhá i na vlastní fantazii, převážně při toulkách krajinou. Svůj vztah k ní vyjádřil ve své prvotině „Křivoklátsko – cesta do duše krajiny“, ale částečně i v historickém románu „Lidé lesních stínů“. Měnit žánry je pro něho výzvou stejně jako přicházet s neotřelými lokacemi, postavami a jejich mnohdy nejednoznačnými charaktery.
