Jedno z nejvýznamnějších výročí, které si letos připomínáme, je 250 let od narození Josefa Jungmanna. Snad každý ví, že byl důležitou osobností českého národního obrození, že se narodil v Hudlicích (to ví minimálně každý na Berounsku), že chodil do školy v Berouně (ano, do té, co se jmenuje Jungmannova ZŠ, přestože už to není ta budova, kterou navštěvoval) a napsal česko-německý slovník. Asi málokdo si však opravdu uvědomuje, jak zásadní bylo vydání slovníku pro náš jazyk. Mluvili bychom bez Jungmanna dnes stále česky?
Jungmann se rozhodl zpracovat slovník mnoho let před jeho vydáním. Dlouhé roky se věnoval jeho přípravě nejen on, ale i řada jeho spolupracovníků. Jelikož pracoval na plný úvazek jako gymnaziální profesor v Litoměřicích, práci na slovníku se musel věnovat odpoledne a po večerech. Měl však svůj cíl a motivaci. Chtěl vytvořit z češtiny moderní životaschopný jazyk a dokázat, že je čeština ostatním jazykům rovnocenná.
Ve slovníku chtěl Jungmann shrnout veškerou slovní zásobu. Probíral se staršími lexikony, vypisoval si slova a dostával i sbírky slov od svých spolupracovníků. Pomáhal mu například berounský děkan Josef Antonín Seydl, autor Kroniky královského města Berouna. Jungmann do slovnku přejímal slova z jiných slovanských jazyků a vytvářel novotvary, např. odvozováním či skládáním.
Slovník byl připraven k tisku v roce 1833. Pod názvem Slownjk česko-německý Josefa Jungmanna vycházel v letech 1834–1839. Hojně a chybně se jako rok vydání prvního dílu uvádí 1835. Slovník však nevycházel po jednotlivých dílech, ale po svazcích. Ty obsahovaly několik archů a vycházely čtvrtletně. Jeden svazek měl asi 200 stran. První dva svazky nesly vročení 1834 a další tři svazky vyšly v roce 1835, kdy bylo dokončeno vydání prvního dílu. Novodobé vydání pochází z roku 1989.
Pět dílů slovníku obsahuje téměř 120 000 hesel na zhruba 4600 stranách. Slovník vyšel za podpory Matice české, Jungmann však musel na tisk přispívat z vlastní kapsy. Ačkoliv jde o slovník překladový, má charakter popisného výkladového slovníku češtiny. Stal se naprosto zásadním počinem pro zachování a rozšíření českého jazyka a Jungmann tak svou prací položil základy novodobé spisovné češtiny. Císař Ferdinand Dobrotivý mu v roce 1839 udělil za vydání slovníku Leopoldův řád.
Původní vydání slovníku ochraňuje ve svém fondu berounská knihovna, kde si ho na vyžádání můžete nechat přinést, nahlédnout do něj a pokochat se krásou tehdejší češtiny. Zjistíte tak třeba, co znamenají slova chuderlawost, šeydéřka či tetčenice. Kdo nechce vážit cestu do knihovny, může využít online verzi slovníku.
Zdroje:
- HLADKÁ, Zdeňka. České slovníkářství na cestě k jednojazyčnému výkladovému slovníku. Naše řeč. 2005, roč. 88, č. 3, s. 140-159. ISSN 0027-8203. Dostupné z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7835
- JEDLIČKA, Otakar. Josef Jungmann: obraz jeho života a působení. V Praze: Tiskem a nákladem Jana Otty, 1874. 47 s.
- LEBEDA, Jiří. Nedostižitelný Josef Jungmann : na nový výkladový slovník češtiny si počkáme ještě dlouho. Ale schází vůbec někomu? Lidovky. cz [online]. 31. 10. 2009. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/domov/nedostizitelny-josef-jungmann.A091031_000086_ln_noviny_sko
- MLČOCH, Miloš. Významná výročí v roce 2019 – český jazyk a literatura: Jungmannův Slovník česko-německý. Metodický portál: Články [online]. 27. 05. 2019, [cit. 2023-05-10]. Dostupný z: https://clanky.rvp.cz/clanek/22109/VYZNAMNA-VYROCI-V-ROCE-2019-CESKY-JAZYK-A-LITERATURA-JUNGMANNUV-SLOVNIK-CESKO-NEMECKY.html
