Sobota, 2 prosince, 2023
Domů Osobnosti regionu Výročí zapomenutého malíře a výtvarného pedagoga Václava Živce

Výročí zapomenutého malíře a výtvarného pedagoga Václava Živce

Malíř, grafik, sochař, výtvarný pedagog a ilustrátor Václav Živec byl po celý život spjatý s naším regionem a na jeho dílo můžeme na Berounsku narazit dodnes. Zároveň patří k osobnostem, které svou činností dalece přesáhly hranice regionu. Přesto je dnes jeho jméno téměř zapomenuto.

Václav Živec se narodil 22. března 1893 v Berouně. Vychodil zde obecnou školu, poté absolvoval reálku v Rakovníku a roku 1912 nastoupil na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval u svého krajana Jana Preislera. Studium přerušila první světová válka a nucený odchod na frontu. Po válce Živec nastoupil na tři semestry do speciálního grafického ateliéru Maxe Švabinského.

Po studiích nastoupil jako asistent na Státní reálné gymnázium v Rakovníku, ale už v roce 1920 začíná Živcova dlouhá hořovická éra. Na učitelském ústavu v Hořovicích působil 19 let. Vyučoval zde kreslení, dějepis, krasopis a vedl loutkové divadlo, které patřilo k jeho zálibám. 

Živcův největší přínos spočívá na poli výtvarné pedagogiky. Právě on má největší zásluhy na formování tohoto oboru a jeho zásluhou vznikl předmět s názvem výtvarná výchova. Živec založil a vedl Ústav školní praxe výtvarné výchovy při Vysoké škole pozemního stavitelství a architektury ČVUT. Byl jmenován odborným inspektorem kreslení na středních školách. Ve 40. letech začal přednášet “úvod do školní praxe výtvarné výchovy” na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Karlovy univerzity. Zde byl později jmenován profesorem.

V regionu se řadil k významným osobnostem na poli kultury. Patřil k zakládajícím členům Podbrdské kulturní pospolitosti a byl zvolen jejím předsedou. Přispíval do Osvětového věstníku Podbrdska či sborníku Druza a napsal první přehled regionální výtvarné tvorby na Berounsku, která byla zveřejněna v 5. dílu Monografie Berounska a Hořovicka.

První dílo, které vytvořil pro Beroun, byla pamětní deska na rodném domě Karly Máchové, která se do dnešních dnů nedochovala. Zničeno bylo i další významné dílo, které nepřežilo druhou světovou válku, a to pomník Josefa Jonáše u hájovny Na Lísku, na kterém pracoval s o deset let mladším architektem Janem Slavíkem. Pomník byl v meziválečné době jednou z nejpůsobivějších prací svého druhu u nás. Živec pro něj vytvořil bustu ve třech verzích, z nichž jedna byla v 90. letech použita pro nový pomník v prostorách Komerční banky. Ten byl 28. října 2012 znovu odhalen v atriu berounské radnice. Na očích veřejnosti dodnes stojí Smetanův památník v Pakostově sadu. Klečící alegorická socha Hudby je výsledkem spolupráce Václava Živce, Jana Slavíka a Antonína Lhotáka.

V jeho výtvarných dílech zaujímají dominantní postavení berounské motivy. Jmenovat můžeme obrazy Na Lísku u Berouna, Tetínský vodník či Brdská krajina. Pro svou tvorbu někdy používal pseudonym A. Damar.

Václav Živec zemřel 24. ledna 1982 v Praze. Za jeho života bylo jeho dílo prezentováno jen sporadicky. Rozsáhlejší výstava se konala roku 1969 v Berouně a roku 1972 proběhla souborná výstava v Praze. V roce 2013 připomněla Václava Živce výstava na zámku v Hořovicích.

Zdroje:

  • ADAMEC, Jaroslav. Jubileum Václava Živce. Estetická výchova. 1972-1973, č. 2, 10.1972, s. 34, 51. ISSN 0014-1283.
  • FIŠER, Marcel. Umění v Berouně. Horažďovice: Centrum pro dějiny sochařství Horažďovice, z.s., 2017. 103 stran. Umění ve veřejném prostoru; svazek VI. ISBN 978-80-906115-2-8.
  • HOLLEROVÁ, Petra. Václav Živec. Berounští výtvarníci. Beroun: Machart, 2015. s. 22-23.
  • POSPÍŠIL, Aleš. Václav Živec – život s výtvarnou výchovou. Výtvarná výchova: časopis pro výtvarnou a obecně estetickou výchovu školní a mimoškolní [online]. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2014, 54(2), [1]-3 [cit. 2023-02-16]. ISSN 1210-3691. Dostupné z: https://www.knihovny.cz/Record/npmk.e0665d78-9c7f-49bd-9d7a-8b54d9c08a2f
  • ŘEHÁK, Miroslav. Za Václavem Živcem. Estetická výchova. Roč. 29, 1988-1989, č. 7, s. 196. 
Iva Stluková
Městská knihovna Beroun, oddělení regionální literatury

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Berounský advent 2023: Slet andělů, dobrá muzika a nové atrakce

Jak již napověděl ozdobený vánoční strom a připravené vánoční tržiště na náměstí, je tady advent! Ten berounský bude tradičně doprovázet řada kulturních akcí nejen...

Berounský salon prezentuje díla více než dvou desítek výtvarníků

Po dvou letech se opět prostory berounské městské galerie v Duslově vile zaplnily pestrou kolekcí výtvarných děl. Opět se otevřel berounský Salon. Podmínkou k účasti...

Sla(v)ný kalendář na podporu Klubu cystické fibrózy pomáhá

Už jste slyšeli o Sla(v)ném kalendáři pro rok 2024? Ne? Pak vězte, že jde o originální nástěnný kalendář, který je praktický, zdobí a zároveň...

Václav Šesták nenatrhá z nebe hvězd, a přesto věří, že natrhá

Slavnostní vernisáží v Galerii Starý zámek začala 9. listopadu výstava jedinečných děl malíře Václava Šestáka. Výstava nesoucí poetický název Nenatrháš z nebe hvězd byla zároveň příležitostí...

Hana Hrabáková v nové povídkové knize účtuje se středním věkem

Slavnostním křtem v úterý 21. listopadu v berounské městské knihovně byla uvedena mezi čtenáře nová kniha ze série Povídek ke kávě autorky Hany Hrabákové....

Alois Herout – král české stenografie

Jmenovat alespoň jednu osobnost české stenografie (nebo chcete-li těsnopisu či rychlopisu) by dokázal málokdo. Berouňáci by však mohli mít určitou výhodu. Řada...

Beseda s Jindrou Pavlišem o otužilcích v Hýskově

Chcete-li vědět více o otužování, o jeho historii, jak začít s otužováním, jaké jsou benefity otužování, vědecké poznatky o otužování apod., přijďte v pondělí...

„Anna Tyrolerová – Tvořím, tedy jsem…“ je název výstavy v Muzeum berounské keramiky

Anna Tyrolerová je výtvarnice, která vyhledává stále nové materiály. Tvoří autorskou keramiku, blízká je jí tedy hlína, ale přitahuje ji i prostý papír, látka...