Pondělí, 26 února, 2024
Domů Osobnosti regionu Podbrdská kulturní pospolitost - sdružení podbrdských umělců a literátů a jejich...

Podbrdská kulturní pospolitost – sdružení podbrdských umělců a literátů a jejich vydavatelská činnost

Podbrdská kulturní pospolitost (PKP) bylo sdružení podbrdských umělců a literátů, kteří si dali za cíl organizovat kulturní práci na Podbrdsku. Sdružení pořádalo výstavy, literární večery, odborné přednášky, koncerty i divadelní představení. Slovo “Podbrdská” značilo územní působení společnosti, které se vztahovalo na okresy Beroun, Příbram a Hořovice.

Václav Živec

PKP měla vzniknout po rozpadu literárního sdružení Druza11, které působilo v Příbrami pod vedením básníka Fráni Kučery. Avšak přímým předchůdcem byl berounský Klub přátel umění založený 8. prosince 1929. Hned počátkem roku 1930 se sdružení přejmenovalo na PKP. Po smrti Fráni Kučery se pak do činnosti PKP zapojili také členové Druzy. Předsedou byl zvolen berounský akademický malíř Václav Živec, místopředsedou první berounský profesionální knihovník Josef Poch a jednatelem pedagog a spisovatel Ing. František Hampl.

V prvních letech činnosti měli v PKP převahu výtvarníci. Jejich umělecké záměry vyvrcholily roku 1934 postavením pomníku Bedřicha Smetany v Pakostových sadech v Berouně. Sdružení několikrát uspořádalo Večer mladých podbrdských autorů, dále např. matiné moderní české poezie se vstupní přednáškou básníka Josefa Hory (1930), matiné Osvobozeného divadla (1931), večer Viktora Dyka či koncert Pražského kvarteta. Z výtvarných akcí jmenujme například výstavy obrazů a kreseb Jiřího Jelínka, Josefa Hodka či Jaroslava Živce.

Ve druhé polovině 30. let činnost PKP upadala. Částečně byly důvodem finance, částečně nedostatek času, nesjednocené názory na umění a literaturu a chybějící jednotný program. Navíc PKP nikdy neměla pevné místo ke svým schůzkám. Ke konci se členové scházeli v různých hostincích. Často to bylo v berounské kavárně Slavie, U Českého dvora nebo U Tří korun. Nejčastěji se scházeli v bytě některého člena výboru nebo ve fotografickém ateliéru Václava Kočky.

Ale ačkoliv se společnost nakonec rozešla, odvedla na poli kultury velký kus práce. PKP se v malé míře věnovala i vydavatelské činnosti. V rámci tzv. Edice Podbrdské kulturní pospolitosti vyšlo celkem 5 titulů. První byla přednáška Josefa Pocha, Mladé literární Podbrdsko, kterou autor pronesl v únoru 1930 v Berouně. Stejně tak byla vydána přednáška Antonína Matějky Jan Preisler. Jako třetí titul vyšla knížka Karla Vokáče Pochod naším krajem. Jde o soubor drobných textů nejen z Podbrdska, ale i z básníkova života. Čtvrtým titulem byl Živcův překlad knihy Eduard Manet od Emila Zoly. Poslední v edici vyšla kniha Jaroslava Pasovského Mácha a Podbrdsko. Jsou v ní otištěny původní Máchovy kresby z Podbrdska, které zapůjčilo Národní muzeum v Praze.

Kromě této edice vydala PKP dva ročníky sborníku Druza, jehož název odkazoval na nepravidelně srostlou skupinu krystalů. Vystihoval tak obsahové zaměření sborníku, který se věnoval nové tvorbě a z malé části přihlížel i ke starším tradicím. Byly zde publikovány literární a výtvarné kritiky i příspěvky týkající se veřejného života či dělnického hnutí. Kromě dvou ročníků Druzy (1932 a 1933) a Edice PKP byl roku 1930 vydán sešit Dvě vzpomínky na Jana Preislera od Františka Branislava a Václava Živce. Vydány byly také kresby Jiřího Jeníčka.

POCH, Josef. Mladé literární Podbrdsko. Beroun: Podbrdská kulturní pospolitost, 1930. 37 s. Edice Podbrdské kulturní pospolitosti; 1.

MATĚJČEK, Antonín. Jan Preisler. Beroun: Podbrdská kulturní pospolitost, 1931. 21 s. Edice Podbrdské kulturní pospolitosti; 2.,

VOKÁČ, Karel. Pochod naším krajem. Beroun: Podbrdská kulturní pospolitost, 1932. 46 s. Edice Podbrdské kulturní pospolitosti; 3.

ZOLA, Émile. Eduard Manet. Překlad Václav Živec. Beroun: Podbrdská kulturní pospolitost, 1932. 23 s. Edice Podbrdské kulturní pospolitosti; 4.

PASOVSKÝ, Jaroslav. Mácha a Podbrdsko. Beroun: Podbrdská kulturní pospolitost, 1936. 19 s. Edice Podbrdské kulturní pospolitosti v Berouně; 5.

Iva Stluková
Městská knihovna Beroun, oddělení regionální literatury

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Centrum pro seniory a pečující v Hořovicích zve na bohatý kulturní program

Centrum pro seniory a pečující v Hořovicích přiléhající ke Kavárně Včera Vás srdečně zve na svůj bohatý kulturní program. Každý první čtvrtek v měsíci se v...

Čtyřicet let Slavíkova komorního orchestru

Před čtyřiceti lety, v únoru 1984, poprvé koncertně vystoupil na jevišti hořovického Společenského domu SLAVÍKŮV KOMORNÍ ORCHESTR. Těleso založil na půdě tehdejší Lidové školy umění...

Hořovická galerie Starý zámek: „Mezivrstvy“ Jany Kubáskové a Jany Daňkové Skořepové

Na společné výstavě s názvem Mezivrstvy se v hořovické galerii Starý zámek od 1. března představí dvě autorky - Jana Kubásková a Jana Daňková...

Koněpruské jeskyně zvou na literární pořad Mater speciosa „V JESKYNI“

Netradiční spojení krasového podzemí a poezie nabídne program, který se v rámci pravidelného cyklu V JESKYNI uskuteční v sobotu 24. února 2024 v Koněpruských jeskyních na...

V Městské knihovně Beroun probíhá výstava obrazů Jarmily Ciprové

V Městské knihovně Beroun probíhá výstava obrazů Jarmily Ciprové. Když jsem se v knihovně ptal na vernisáž, bylo mi řečeno, že paní Ciprová je trochu stydlivá (a...

Další berounské Stolpersteiny budou položeny za rodinu Körperovu a Steinerovu

Loňského roku se podařilo realizovat první etapu položení Kamenů zmizelých v Berouně. Postupně představíme medailonky dalších šesti židovských rodin, jejichž pamětní kameny financovali soukromí...

J. L. Zvonař, autor písně Čechy krásné, Čechy mé, se narodil před 200 lety

Čechy krásné, Čechy mé! Duše má se touhou pne, kde ty vaše hory jsou, zasnoubené s oblohou? Slova básně J. V. Picka jsou dnes...

Svou duši vkládá autor Oldřich Selucký do každé postavy

Spisovatel, scenárista, malíř, ilustrátor a autor známých historických románů pro mládež (Strážce ohně, Vojmírova cesta, Vzpoura v Assisi aj.) Oldřich Selucký dokáže prostřednictvím svých...