Přestože rozsáhlý výpadek elektrického proudu organizátorům trochu zamíchal kartami, všichni zúčastnění projevili maximální schopnost improvizace a slavnostní křest knihy Houby Berounska a Hořovicka proběhl v berounském Muzeu Českého krasu dne 21. října k velké spokojenosti návštěvníků.
Kniha je dílem především mykologa a fotografa Oldřicha Jindřicha, texty o jednotlivých oblastech doplnil Michal Hejna a fotografiemi lokalit přispěl do knihy Martin Majer. Slavnostní křest doplnili hudbou Eva Černá, Milan Černý a Jan Klement. O literární vstup se postarala Kristýna Jindřichová. Pro návštěvníky křtu bylo také přichystáno malé houbové občerstvení, včetně vanilkových rohlíčků s hlívou ústřičnou.
Kniha nese podtitul „Za tajemstvím hub od Křivoklátska a Brd až po Český kras“. Berounsko a Hořovicko jsou unikátní oblastí, na jejímž území se stýkají tři chráněné krajinné oblasti – Český kras, Křivoklátsko a Brdy. Díky rozmanitosti prostředí nacházíme v našem regionu velkou část z více než pěti tisíc druhů hub popsaných z České republiky. Některé dokonce rostou pouze zde. Tato publikace si klade za cíl seznámit čtenáře s výběrem těch nejkrásnějších, nejvzácnějších a nejzajímavějších hub našeho regionu. Potěšilo by nás, kdyby si čtenář po přečtení knihy zapamatoval, že se houby nedělí pouze na jedlé a nejedlé, ale že mají v ekosystému své důležité a nezastupitelné místo, že je nacházíme nejen v lese, ale i na místech, kde bychom je nečekali, že mnohé rostou hojně, ale jiné jsou vzácné a zákonem chráněné, a tudíž bychom je neměli sbírat. Houby jsou totiž nejen „masem chudých“, ale i nedílnou součástí a okrasou naší přírody. Fotograficky velmi bohatě ilustrovaná publikace navazuje na ediční řadu, v které již vyšel úspěšný titul „Podzemí Berounska a Hořovicka“.
Oldřich Jindřich (* 1956)
Do třiadvaceti let bydlel v Berouně. Potom se odstěhoval na Hořovicko, kde žije dodnes. Je amatérským mykologem s vědeckým zájmem o kuřátkovité houby – Ramariaceae. Člen české vědecké společnosti pro mykologii a České mykologické společnosti, předseda Hořovického mykologického kroužku. Třicet let fotografuje houby. Jeho snímky hub jsou ve více než dvaceti knihách různých autorů, na některých i spolupracoval. Je autorem řady článků ve vědeckých i nevědeckých časopisech. Jako mykolog byl přizván do dvou dílů televizního seriálu Na houby a do pořadu Všechnopárty Karla Šípa. Přednáší o houbách pro různé spolky. Celý život se živil jako kuchař, vymýšlí a fotografuje jídla z hub krok za krokem a pracuje na vydání houbařské kuchařky.
Martin Majer (* 1973)
Profesí informatik a zapálený amatérský speleolog a fotograf. Jeho profese, zájem o neživou i živou přírodu a rozvoj digitální fotografie ho nasměrovaly právě k fotografování. Prvotní byl zájem o fotografii v podzemí přirozeném (jeskyních) i umělém (tedy v nejrůznějších dolech, sklepeních a podobně). Experimentoval s různými druhy osvitu. Tyto práce vyústily do několika knižních publikací o podzemí. Je spoluautorem knih Podzemní Praha, Lomy a vápenice v srdci Českého krasu, Podzemní Čechy, Český kras, Křivoklátsko, Tetín svaté Ludmily, Podzemní památky středních Čech a Džbán – krajina opukových plošin, Podzemí Berounska a Hořovicka. Je autor či spoluautor řady příspěvků v časopisech Speleo, Turista, Na Cestu, Český kras. Fotografie publikoval i v některých mezinárodních a českých recenzovaných časopisech a sbornících i dalších knihách.
Michal Hejna (* 1978)
Vystudovaný báňský inženýr pracuje už téměř dvě desetiletí jako geolog v soukromé sféře. Kromě geologie patří k jeho zálibám regionální příroda a historie, historie hornictví a speleologie. Je autorem více než stovky odborných a popularizačních časopiseckých článků. Napsal knihy 100 let tetínské kopané, Lomy a vápenice v srdci Českého krasu, Tetín objektivem historie, Podzemí Berounska a Hořovicka a Člověk a podzemní svět. Podílel se na vydání knih Tetín sv. Ludmily a Srdce Českého krasu – obec Srbsko a krajina v jejím okolí. V roce 2019 získal cenu „Prix Non Pereat – Média na pomoc památkám“ udělovanou sdružením PRO BOHEMIA a Syndikátem novinářů ČR.
