Berounská zeleň – jméno, se kterým jste se mohli už několikrát setkat. Když ne v médiích, tak vás mohly zaujmout plakáty s výzvou o darování květin. Co se skrývá za Berounskou zelení, jsme se dozvěděli od jejího předsedy Václava Kováře, který nám představil projekty a vize spolku.
Jste Berouňák nebo jste se přistěhoval? A jaká je vaše profese? Pokud mám správné informace, tak se zabýváte i vizuálním uměním. Můžete nám o tom, co děláte, povědět něco víc?
V Berouně jsme šest let, přistěhovali jsme se s rodinou a postavili dům na Závodí. Celý profesní život jsem se věnoval kultuře, dříve hodně literatuře a divadlu, nyní už skoro deset let pracuji pro studio Lunchmeat, které stojí na pomezí umění a technologií. Pořádáme mezinárodní festival elektronické hudby a vizuálního umění, také se zabýváme interaktivitou, videoprojekcemi, virtuální realitou, a dalšími postupy, které hodně souvisejí s vizuálním umění a digitálním světem.
Umění a příroda – jsou to pro vás dva různé světy, nebo se vzájemně prolínají? Ptám se proto, že jako předseda spolku Berounská zeleň máte k přírodě jistě blízko.
Pro mě je to totálně propojené, sama příroda je plná umění a inspirace a umění se v přírodě a jejích formách také často inspiruje. Ideální pro mě je, když se příroda a umění prolínají a setkávají také ve veřejném prostoru měst, nejenom v krajině.
Když se řekne slovo zeleň či příroda, asociuje mi to i termín ekologie. Je vám tato oblast blízká? Pokud ano, co je pro vás nejsilnější téma?
Ano, ekologie a environmentální hledisko je zásadní, odráží a ovlivňuje životní zkušenost a prostor každého z nás. Zároveň stojíme před velkou výzvou, kterou nese klimatická změna. Lidé a hlavně města se musí připravit a hledat způsoby jak ochlazovat veřejný prostor, lépe hospodařit s vodou a energiemi, snižovat svoji ekologickou stopu, …, je to hodně komplexní téma, zároveň každý může přispět svým dílem a právě samosprávy mají všechny předpoklady jít v tom příkladem.
Jak vnímáte postoj Berouňanů k vlastnímu okolí a přírodě? Mají zájem o ekologická témata?
Ano, mají velký zájem, zároveň jim občas chybí informace a možnost se víc podílet na rozhodování o městské zeleni a ochraně přírody. Se spolkem se snažíme o dialog s různými stranami a otevírání těchto témat, tak aby byly transparentní a nabídly lidem možnost se jich účastnit.
Jste předsedou spolku Berounská zeleň. Byl jste na jeho samotném počátku, když spolek vznikal? Co byl hlavní podnět pro jeho vznik – nějaká konkrétní událost či rozhodnutí? Nebo šlo jen o postupné vyústění v něco, co se podvědomě tvořilo v mysli několika lidí?
Předsedou spolku jsem se stal po půl roce jeho existence. Nebyl jsem u té úplně první iniciační schůzky, ale zapojil jsem se poměrně brzy po jeho založení. Vím, že na úplném počátku stálo setkání skupiny lidí na přednášce o veřejné zeleni a hlavně rozhodnutí těchto lidí zkusit začít věci aktivně ovlivňovat a nejenom o nich mluvit. Tahle energie a chuť spolek dodneška provází a mě nepřestává udivovat a těšit kolik práce a vlastní zodpovědnosti jsou lidé ochotní věnovat péči o městskou zeleň a veřejný prostor.
Vaše projekty – Třešňovka, Talichova ulice, Palouček – mají mezi občany Berouna velký ohlas a úspěch. Co plánujete do budoucna? Máte nějakou vizi, metu či sen, kterého byste chtěli docílit?
Teď nás nejvíce zaměstnávají přípravy komunitního parku Na Paloučku a také projektová příprava tůní v Brdatkách. To jsou aktivity, které – stejně jako třeba Třešňovka – mají dlouhodobý výhled. K tomu je tu ještě v podstatě advokační činnost, kdy se účastníme řízení o káceních stromů, nebo připomínkujeme studie EIA o dopadu na životní prostředí v rámci stavebních řízení. Mým cílem je ještě užší spolupráce s městem tak, abychom mohli zapojit více lidí a začít klidně i menší projekty na různých místech Berouna, kde se lidé budou aktivně účastnit, ať už tak, že například vytvoří menší trvalkový záhon, adoptují strom, nebo prostě jenom dostanou možnost vyjádřit se k tomu, jak zeleň a veřejný prostor v jejich okolí vypadá. Zároveň, a to je ještě důležitější, že se město samotné bude podílet na opatřeních, které jsem zmiňoval dříve – to znamená, že bude podporovat modro-zelenou infrastrukturu, upraví svůj energetický management, zachová zelené plochy a bude řešit územní plán s ohledem na klimatickou změnu a její výzvy. To je vize, která mi tady v Berouně zatím chybí a není to jenom na vrub města. Podobně by měly uvažovat i místní instituce a firmy, což je dobrá praxe, kterou už vidíme i v jiných českých městech.
Zmiňovala jsem, že občané Berouna vnímají vaši činnost pozitivně, ale samozřejmě nemohu mluvit za všechny. Setkal se spolek nebo vy osobně i s nějakou negativní reakcí?
Veskrze pozitivně a pokud ne, bývá to občas spíš nedorozumění, nebo to, že lidem chybí úplné informace. Zrovna nedávno mi psala paní z Paloučku, že se jí nelíbí naše komunitní ohniště, protože je na otevřeném prostoru. To chápu, ale zároveň se jedná pouze o dočasnou podobu místa. V kontextu parku je ohniště navržené tak, že je od okolní zástavby odstíněné keřovým porostem. Zároveň bude obklopené i stromy. To je ale budoucí stav, ke kterému se zatím teprve dostáváme, i když věřím, že velký krok v podobě výsadeb stromů a části keřů se nám podaří udělat už letos na podzim. Cílem parku je, aby maximálně sloužil lidem, především místním obyvatelům, snažili jsme se ho tak promýšlet i navrhnout, všem, kdo v okolí žijí doporučuji podívat se na náš web, kde jsou i vizualizace výsledné podoby i přehled akcí a dalších kroků, které nás Na Paloučku čekají, zároveň jsme stále otevření připomínkám a nápadům.
Celý rozhovor s Václavem Kovářem najdete ve zpravodaji Městské knihovny Beroun Okamžik.
Autorkami rozhovoru jsou Lada Čubová a Tereza Micková.
