Muzeum Českého krasu ve spolupráci s berounským nakladatelstvím Machart připravilo výstavu ilustrací Václava Sokola, jejíž vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 5. března od 17 hodin.
Zatím posledním zástupcem v dlouhé řadě rytců, grafiků a malířů, kteří v průběhu více než 360 let zdobili ilustracemi ORBIS PICTUS Jana Ámose Komenského, se stal český výtvarník VÁCLAV SOKOL. Pro nejnovější vydání „Světa v obrazech“ vytvořil již šestadvacet rozměrných pastelů, které tvoří plnohodnotnou obrazovou protiváhou Komenského nestárnoucímu textu. Autor ilustrací s respektem vzhlíží ke svým předchůdcům, přesto čtenáři předkládá své vlastní vidění světa zachycené nezaměnitelným rukopisem. Kolekce pastelů tvoří základ berounské expozice; ta je doplněna i ukázkami Sokolovy volné tvorby a přináší také řadu podrobných informací k „fenoménu ORBIS PICTUS“, včetně interaktivní prezentace.
ORBIS PICTUS
Komenského ORBIS SENSUALIUM PICTUS vyšel v Norimberku v roce 1658, po následující staletí se stal živou učebnicí překládanou do desítek jazyků. V českém prostředí se jeho modernizované vydání aktivně používalo při výuce ještě po první světové válce. Nejnovější vydání nestárnoucího textu vypravilo mezi čtenáře berounské nakladatelství Machart.
Pro své žáky v Lešně sepsal Komenský učebnici latiny, Bránu jazyků. Neučí latinu biflováním citátů klasických autorů, jak bylo tehdy běžné, ale ze sedmi tisíc latinských slov, které vybral z různých oborů, sestavil tisíc vět – od jednoduchých ke složitým. Žáci si nově latinskou slovní zásobu osvojovali ve větách, které je přehledně prováděly různými oblastmi lidského poznání. Latinská slovní zásoba se tak rozšiřovala přirozenou dětskou zvídavostí, nikoli mechanickým memorováním.
Komenský netušil, jak ho tato kniha v Evropě proslavila, v kolika zemích vyšla, a jaké naděje vzbudily jeho didaktické a vševědné plány. Při audienci u teprve šestnáctileté švédské královny Kristýny však spolu mluvili latinou, kterou se královna naučila z jeho knihy.
V Orbis sensualium pictus Komenský zjednodušil texty z Brány jazyků a každá kapitola začínala obrázkem probíraného tématu. Pomocí číslic byla propojena slova s vyobrazeními. Latinský text byl doplněn mateřským, často i dalšími jazyky. Jak přirozené pro Komenského bylo, že i malé děti mohou poznávat svět v několika jazycích najednou. Orbis pictus byl nejen jazykovou učebnicí pro školáky, ale i první dětskou encyklopedií. Smyslové poznání je přitom pro Komenského důležité: Cvičíme-li smysly pečlivě tomu, aby ony rozdíl věci právě pochopily, položíme základy vší moudrosti, vší výmluvnosti i všech opatrných činů života. Máme se učit dobře pozorovat a rozlišovat, abychom díky řeči svět správně chápali a dokázali v něm správně jednat.
Orbis sensualium pictus je vyvrcholením didaktických snah autora, představuje zároveň důležitý článek jeho pansofického úsilí. Viditelný svět se Komenskému podařilo pro děti uspořádat do přehledných obrazů, kterým vládne řád daný Stvořitelem, v němž má člověk své pevné místo. Důraz je přitom kladen na aktivitu člověka, na jeho tvůrčí činnost, na jeho schopnost sebezdokonalování.
VÁCLAV SOKOL
Pro nové vydání Komenského „Světa v obrazech“ nakreslil Václav Sokol šestadvacet pastelů. Kreslil je podle drobných barvotisků, kterými roku 1883 vydání Komenského knihy doplnil Sokolův pradědeček Josef Černý. Na starých ilustracích Sokola upoutala jednoduchost a přehlednost zobrazených scén. Autor současných ilustrací s respektem vzhlíží ke svým předchůdcům, přesto čtenáři předkládá nové vidění světa zachycené svým rukopisem.
Kreslíř a grafik Václav Sokol se narodil v Praze v roce 1938 v rodině architekta Jana Sokola. Maminka byla historičkou umění, jeho bratrem je filosof Jan Sokol. V letech 1953–1958 vystudoval střední výtvarnou školu. V šedesátých letech pracoval v Památníku národního písemnictví, později v propagačním oddělení podniku Stavby silnic a železnic. Podepsal Chartu 77. Své kresby uhlem a pastelem vystavoval od roku 1976 na řadě samostatných výstav v Praze a dalších českých městech, v roce 2006 pak v Českém centru v Paříži a v Kyjevě. Realizoval betlémy do kostelů v Ústí nad Orlicí a Odoleně Vodě u Prahy.
Svými ilustracemi doplnil řadu knih: Poselství Ježíšovo – výběr textů z evangelií (1969, Jan Sokol), Rozmluva o moudrosti (1983, Hryhorij Skovoroda), Čtení z Bible (1996, Jan Sokol), Tři kázání o Jonášovi (2007, Svatopluk Karásek), Chudý, který našel radost (2015, A. de la Gorce). Jako autor textů je podepsán i pod Výtvarnou čítankou (2017), která je výborem textů a recenzí o výtvarném umění.
