Úterý, 28 října, 2025
Domů Aktuality "Studenti mě zbožňovali", vzpomíná Frontman kapely Sto zvířat Jan Kalina

"Studenti mě zbožňovali", vzpomíná Frontman kapely Sto zvířat Jan Kalina

A dodává: ‚Protože jsem chodil do hodin ihned po návratu z koncertu.‘

Skupina Sto zvířat je asi nejvýznamnějším hráčem na poli české SKA hudby. Byla založena v roce 1990 a od té doby bez přestávek získává nové a nové fanoušky. Kultovními se staly zejména hity Škola a Nikdy nic nebylo. Kapela natočila pět studiových alb, další by se mělo objevit koncem letošního léta. Frontmanem desetičlenné formace je zpěvák a perkusionista Jan Kalina, který odpovídal na naše otázky.

 

Hrajete na současných koncertech písně z připravované desky?
‚Ano, na každém koncertu děláme jakousi ochutnávku z chystaného alba. Hrajeme tak čtyři, pět nových věcí. Jednak abychom si ověřili, že je umíme zahrát, a pak pochopitelně i kvůli lidem, protože nás jejich reakce samozřejmě zajímají. Chtěli bychom během jara a léta provalit značnou část naší nové desky, ale vždy jen po malých dávkách. Takže jedině šílenec, který by objel všechny naše koncerty, bude mít jakous takous představu, jaké album bude.‘

Jaké tedy bude?
‚Zatím spíše víme, o čem bude. Mnohé naznačuje název Rozptýlení pro pozůstalé. A zatímco minulá deska byla o lásce, nyní se chceme zamyslet nad tou smutnější částí života, respektive nad tím vběhnutím do cílové rovinky. Tomáš Belko tentokrát napsal velmi tragikomické a možná i jen tragické příběhy, na které jsme naroubovali naši skočnou, veselou muziku. Takže výsledkem by mohla být ta pachuť, která ve vás zbude když jste se hezky ožral po pohřbu někoho blízkého. Křest je plánován na září letošního roku.‘

Vystudoval jste pedagogickou fakultu, aprobaci čeština a výtvarná výchova. Proč jste si vybral zrovna tuhle školu?
‚Pro peďák jsem se rozhodl z velmi jednoduchého důvodu. Po absolvování střední odborné výtvarné školy v Praze na Hollarově náměstí mě nepřijali na AVU a příliš se mi nechtělo na dva roky na vojnu mezi mužský kolektiv. Zvolil jsem tudíž zcela opačnou variantu a šel studovat na školu, kde bylo tolik dívek, že stačilo mít mužské pohlaví a dostudoval jste i při poměrně zvláštních studijních výsledcích.‘

Učil jste někdy?

‚Učil jsem rok na základce a šest let na gymnáziu, takže jsem státu vrchovatě vrátil to, co do mě investoval.‘

A bavilo vás to?
‚Zpočátku mě to zcela uspokojovalo, ke konci už znatelně méně… Proto jsem odešel na volnou nohu a stal se výtvarníkem v reklamní agentuře.‘

Měli vás žáci rádi?
‚Samozřejmě, studenti mě zbožňovali, protože jsem mnohdy chodil do hodin ihned po návratu z koncertu, na kterém někteří z nich rovněž byli. Vznikaly tak nové zajímavé pedagogické postupy. Měl jsem je rovněž rád, ovšem jen do té doby, než jsem se stal třídním učitelem. Musel jsem proškrtávat třídní knihy a zapisovat absence, vysvětlovat jejich rodičům proč studijní výsledky nejsou takové, jak velí jejich rodinná tradice. Nicméně dnes mě těší, když mě manažer nadnárodní firmy, na kterého narazím při prezentaci, upozorní, že jsem ho na školním výletě včas vynesl z hospody a zabránil tak jeho zadušení vlastními zvratky. Kvůli tomu to mělo smysl.‘

Kdy jste poprvé narazil na ‚ska‘?
‚S hudebním stylem ska jsem se setkal v 80. letech a samozřejmě jsem vůbec nevěděl, co to je. Pak mě jednou Kuba Suchý, syn toho semaforského Suchého, pozval k nim domů a pustil videoklipy anglické skupiny Madness, bylo vymalováno. Najednou jsem přesně věděl, že to je ten styl, který chci dělat. Jednoduchý, zapamatovatelný, s velmi pevnou formou, kytarou sekanou na druhou dobu a všudypřítomným saxofonem. No a když jsme přišli s mým spolužákem Tomášem Belkem z vojny, založili jsme kapelu Sto zvířat. V té době u nás nikdo nevěděl, co ska znamená. Když jsme si to psali na plakáty, všichni si mysleli, že jsme nějaký sportovní klub. Něco jako CSKA Moskva.‘

Je Sto zvířat dobrou partou nebo občas trpíte ponorkovou nemocí?
‚Nerad bych něco zakřiknul, ale po personálních změnách, které u nás proběhly na konci minulého roku, je atmosféra v kapele vynikající a ponorka, která možná občas byla, je zaměněna za výletní plachetnici. Největší zásluhu na tom mají dva nově příchozí hráči – Jan ‚Beruška‘ Šobr a Miki Nop. No a samozřejmě zpěvačka Jana Jelínková, která je v té naší partě perspektivních brunetů od počátku.‘

Děkuji vám za rozhovor.

redakce Berounského regionu
Jsme portálem pro kulturu a společenský život v Berouně a jeho přirozeném okolí. I s vaší pomocí chceme přinášet reprezentativní přehled o tom, co se u nás děje a jak Berounsko žije.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Ivan Mládek & Banjo Band v Loděnici

Vážení příznivci kultury na vsi, dovolujeme si vás pozvat na koncert věru hodný pozoru, který se vykoná v pátek 28. listopadu od 20 hodin: Ivan Mládek...

Intimita druhého koncertu Talichova Berouna: Johannes Krebs Trio

Večer plný emocí, jemné souhry a hloubky nabídl druhý koncert 43. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Talichův Beroun, který potvrdil, že i v klasické komorní...

Životní příběh Dušana Sedláčka: v 91 letech stále pořádá výstavy

Při jedné návštěvě všestranného výtvarníka Jiřího Vydry ve Svaté jsem se náhodou setkal s doktorem Dušanem Sedláčkem ze Řevnic, který Jiřímu pravidelně zahajuje výstavy....

Podzimní SWAP oblečení v Zadní Třebani už potřetí

V neděli 2. listopadu od 14 do 18 hodin proběhne v kulturním domě v Zadní Třebani už 3. ročník podzimního SWAPu oblečení. Akce nabízí...

Vydejte se s knihovníky na komentovanou vycházku po Nižboru a okolí

Vydejte se s Městskou knihovnou Beroun na komentovanou vycházku po Nižboru a jeho okolí. Můžete se těšit na místní pověsti a vlastivědné zajímavosti. Prostřednictvím...

Vernisáž fotografií Michala Bauera Pticena propojí Beroun a Goslar

Festival Talichův Beroun zve na další doprovodnou akci, která propojí svět hudby a fotografie. V úterý 14. října od 18 hodin ožije malý sál...

Mladý lublaňský orchestr zazářil po boku Jana Hudečka

  První koncert letošního, už 43. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Talichův Beroun přinesl do sálu KD Plzeňka Beroun neobyčejnou energii. Komorní smyčcový orchestr Hudební akademie...

Beseda o praktickém lesním výzkumu v okolí obce Srbsko

Co se na besedě dozvíte? Třeba co je střední les, výmladkové hospodaření nebo co ochrana přírody myslí slovem management. Beseda je určená především pro obyvatele Srbska,...