Malíř Miloš Antonovič se narodil 2. 7. 1913 v Broumech u Křivoklátu. Absolvoval berounské gymnázium a roku 1935 nastoupil do speciální školy kreslení, malby a grafiky profesora Františka Kysely na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. V počátcích své tvorby se nechal inspirovat Berounem, ve kterém našel mnoho námětů pro své obrazy.
Poprvé svou tvorbu představil v roce 1933 na V. výstavě Podbrdské kulturní pospolitsti v Berouně. V letech 1939 – 1944 se pravidelně zúčastňoval tzv. Berounských salonů mladých výtvarníků, ale pořádal i samostatné výstavy. Podílel se na přípravě československého pavilonu na Světové výstavě v Paříži v roce 1937. Začínal jako krajinář, ale postupně zkoušel jiná témata i techniky. Zabýval se grafikou, knižní ilustrací, vitrážemi, uměleckou fotografií či kolážemi.
Ukázky jeho tvorby najdeme přímo v Berouně. Vytvořil sgrafito na průčelí budovy evangelického sboru na Husově náměstí (čp. 43) a olověnou mozaiku okna téže budovy. Sgrafito vytvořil i na domě MUDr. Šrámka v Hýskově (čp. 105). Vyzdobit měl i dům Dr. Pocha (prvního profesionálního knihovníka berounské knihovny). Dle pamětníků jde o dům č. 950, na kterém bylo sgrafito v podobě nápisu “Všichni živí tvorové kromě člověka vědí, že smyslem života je těšiti se z něho.” Autorem citátu je anglický básník a satirik Samuel Butler. Noví majitelé nápis odstranili. Roku 1947 Antonovič dokončil mozaiku na paměť obětí druhé světové války v budově Obchodní akademie v Berouně.
Sgrafito na budově evangelického sboru v Berouně… 
…a na domě v Hýskově.
V roce 1934 připravila městská rada v Berouně pamětní knihu jako dar starostovi Adolfu Königovi k jeho 60. narozeninám. Její grafická podoba včetně kresby berounského Klepáčka z úvodního obrázku tohoto příspěvku je taktéž dílem M. Antonoviče. Celou knihu si můžete prohlédnout pod tímto odkazem.
Miloš Antonovič zemřel 24. 11. 1987. Jeho manželka Irma Antonovičová se v roce 2011 zasloužila o uspořádání výstavy jeho prací v berounském Holandském domě.
