Sobota, 15 června, 2024
Domů Aktuality Další berounské Stolpersteiny budou položeny za rodinu Körperovu a Steinerovu

Další berounské Stolpersteiny budou položeny za rodinu Körperovu a Steinerovu

Loňského roku se podařilo realizovat první etapu položení Kamenů zmizelých v Berouně. Postupně představíme medailonky dalších šesti židovských rodin, jejichž pamětní kameny financovali soukromí dárci z našeho města a budou instalovány v letošním roce.

Rodina Körperova

Kořeny této židovské rodiny rostly ve vesnicích u Litně, což bývalo nejstarší židovské centrum v regionu. Körperovi se již ve vrchnostenské éře živili jako obchodníci zásobující vesničany smíšeným zbožím, které si nedokázali vyrobit. Rudolf a Helena Körperovi se usadili v Bykoši čp. 51. Zde se jim narodil syn Emil (1906-1943), který převzal po otci živnost, ale asi se hodlal prosadit jako obchodník většího formátu, a tak roku 1935 přesídlil do Berouna. O přesunu živnosti rozhodl sňatek s Irmou Meissnerovou (1912-1943), která do té doby žila u rodičů v městečku Libice nad Cidlinou a zřejmě nehodlala strávit celý život na malé vesničce. A také Emilovo zaměření na moderní trendy. Šel s dobou a otevřel si tu obchod s bicykly a motorkami zn. Jawa. Vůně motorů a oleje mu zjevně učarovala, jenže v té době se jednalo spíše o drahé zboží, konkurentů zde existovalo hned několik a navíc doznívala hospodářské krize. Finančně se mu nevedlo nijak skvěle, navíc měl prakticky celý kapitál investovaný ve zboží. Když se jim v lednu 1939 narodila dcera Hanka, rozhodli se hned následujícího měsíce přestěhovat do nedávno přestavěného bytového domu čp. 854 na Plácku (dnes nám. M. Poštové). I zde byli pouze v pronájmu, ale snad doufali, že obchody půjdou lépe. Záhy, v březnu 1939, jim udělala čáru přes rozpočet nacistická okupace. Hned v červnu téhož roku přišla arizace, nucená správa jejich živnosti pod kontrolou okupantů, posléze následovalo zabavení obchodu. V létě 1940 jim nezbylo nic jiného než se vrátit k Emilovým rodičům do Bykoše. V únoru 1942 přišel do vesnice příkaz k deportaci pro celou pětičlennou rodinu. Přes Kladno směřovali do terezínského ghetta. Zde zemřel v únoru 1943 bezmála sedmdesátiletý bykošský obchodník Rudolf Körper, několik měsíců před deportací své manželky Heleny do Osvětimi. Krátce po ní, v prosinci 1943, přišla řada na mladé manžele a jejich tříletou dcerku Hanku. Skončili rovněž v Osvětimi, v tzv. terezínském rodinném táboře. Nevíme, jak dlouho přežívali, či zda při selekci zamířili rovnou do plynové komory. Tak či onak, Körperova rodina byla vyvražděna celá.

Rodina Steinerova

Původně německojazyčná židovská rodina Steinerova pocházela ze západních Uher a Vídně. Krátce poté, co se otevřela v Králově Dvoře cementárna (1889), nastoupil do ní Vilém Steiner jako pokladník. V Králově Dvoře bydleli v úřednickém domě čp. 132 V Lukách i se služkou, jak se na úředníky tehdy slušelo. V té době téměř veškeré úřednictvo tvořili právě Němci či německojazyční Židé. Po smrti Viléma se jeho manželka Růžena odstěhovala v roce 1934 do Berouna. V druhé generaci již velmi rychle došlo k počeštění, jejich syn Kurt (1905-1944), elektromontér a později úředník v cementárně, se již hlásil jako Čech a totéž platilo i pro jeho manželku Ellu, rozenou Abeles (1908-1941), původem z německé rodiny z pohraničního Broumovska. Vzali se v roce 1936. Jejich život plynul klidně mezi Královým Dvorem a Berounem, kde pravidelně navštěvovali Růženu (1878-1941), a to až do příchodu Němců.
Jako Žid musel Kurt opustit místo úředníka a vše zkomplikovalo navíc narození syna Petra (1939-1944), jenž přišel na svět tři týdny po vpádu nacistů. Steinerovi si našli podnájem v Berouně čp. 477 na Závodí a Ing. Kříž, mj. majitel berounského mlýna (dnes Hořovická pekárna) Kurta zaměstnal ve svém druhém mlýně v Zadní Třebani čp. 8 jako strojníka a topiče. Rozhodnutím oberlandráta se však museli z Berouna v červenci 1941 odstěhovat, a to do Hlásné Třebaně. Beroun musel zůstat bez Židů, judenrein. Stejně dopadla jeho matka, kterou nacisté stejného roku vysídlili na jeden hýskovský statek, kde ve vysokém věku musela pracovat, než jí v únoru 1942 deportovali do Terezína. O necelé dva měsíce naštěstí zemřela v tamním ghettu, osud ji ušetřil toho nejhoršího. Její syn, snacha a pětiletý vnuk to štěstí neměli. Dva roky živořili v Terezíně, než je vlak smrti v říjnu 1944 odvezl do osvětimských plynových komor. Nepřežil nikdo.
Jiří Topinka, Státní okresní archiv Beroun
Kameel Machart
redakce Berounského regionu

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Ve Svatém Janu pod Skalou proběhne tradiční pouť

V obci Svatý Jan pod Skalou se v sobotu 22. června a v neděli 23. června uskuteční tradiční Svatojánská pouť s velmi bohatým kulturním...

Muzeum berounské keramiky zve na vernisáž „Jan Jánský – Steinberg Pottery“

Jana Jánského již od dětství zajímají dávné civilizace i pozdější práce řemeslníků 17.-19. stol. Z nich také pramení jeho inspirace. Díky své matce Zdeně...

BEROUNSKÉ HRADBY letos lákají nejen na násobného držitele ceny Anděl

Desátý ročník největší berounské hudební akce pod širým nebem nabídne v sobotu 15. června na Husově náměstí kromě skvělé muziky i produkty malých pivovarů...

Na hudlickém minifestivalu „Skála fest“ zahrají kapely pro dobrou věc

Kapela Jungmannova vnoučata ve spolupráci s obcí Hudlice vás zve na dobročinný minifestival Skála fest. Akce se uskuteční v lokalitě Pod Skálou v Hudlicích...

Geniální vídeňský varhaník a skladatel Josef Labor pocházel z Hořovic

Před 100 lety zemřel ve Vídni hořovický rodák, který byl ve své době označován za jednoho z nejlepších světových varhaníků. U nás zůstává spíše...

Kniha „Kublov – historie obce pod Velízem“ slavnostně pokřtěna na oslavách Zvonařova výročí

Berounské nakladatelství Machart vydalo pro obec Kublov novou obrazovou publikaci nazvanou Kublov - historie obce pod Velízem. Kniha byla za velkého zájmu veřejnosti slavnostně...

Dvanácté BErounské KUlturní LÉto letos začíná poněkud neletně…

I v letošním roce připravilo berounské kulturní centrum bohatý letní program s Medvědím průvodem (proběhl 16. května), Promenádními nedělemi na Náměstí Joachima Barranda, pohádkami...

Autoři knižní monografie „Příroda Berouna“ zvou na besedu do městské knihovny

Berounské nakladatelství Machart a Městská knihovna Beroun pořádají v úterý 11. června od 17 hodin besedu nad knihou Příroda Berouna a setkání s jejími...