Sobota, 18 května, 2024
Domů Osobnosti regionu Josef Antonín Seydl a nejstarší berounská kronika

Josef Antonín Seydl a nejstarší berounská kronika

Přesně před dvaceti lety se objevila na trhu Kronika královského města Berouna. Šlo o první vydání nejstarší dochované berounské kroniky, jejíž rukopis byl do té doby ukrytý v Národním muzeu v Praze. Její autor, český vlastenec a berounský děkan Josef Antonín Seydl, v ní zachytil historii města od počátku až do 19. století. I když sepsání této kroniky byl počin velmi významný, není to zdaleka jediný odkaz, který její autor Berounu zanechal.

J. A. Seydl se narodil jako syn mlynáře 9. dubna 1775 v Berouně čp. 2 – ve mlýně, který dnes známe jako Zajíčkův. V 11 letech opustil rodné město, aby se zdokonalil v jazycích a hře na housle a ve 14 letech získal fundační místo prvního houslisty na Svaté Hoře u Příbrami. Po absolvování Novoměstského piaristického gymnázia v Praze nastoupil na Filozofickou fakultu dnešní Karlovy univerzity. V roce 1800 byl vysvěcen na kněze a hned svou první mši sloužil v Berouně, kde také po většinu své duchovní dráhy působil (až na malou epizodku v Rokycanech a 7 let ve funkci děkana v Lochovicích).

Knižní vydání Seydlovy kroniky z roku 2003.

V roce 1813 Seydl nastoupil na místo děkana v Berouně a hned začal pracovat na rukopisu kroniky, který dnes najdeme pod názvem Memorabilia ecclesiae Beraunensis v berounském archivu. Druhý rukopis, s odlišnou koncepcí, je dnes je uložený v Národním muzeu v Praze a stal se předlohou pro knižní vydání z roku 2003. Krátce před smrtí Seydl požádal svého přítele, učitele a spisovatele J. P. Přibíka, aby tento rukopis do tehdy Vlasteneckého muzea v Praze předal a aby kroniku také doplnil (Seydl ji v letech 1828–1836 nedoplňoval). Přibík přání splnil a kroniku do muzea odevzdal i se svým dodatkem. Ten však nebyl do knižního vydání zahrnut. Přibík sám vydal části Seydlovy kroniky již roku 1862 v časopise Lumír pod názvem Děje královského města Berouna dle J. A. Seydla. Seydl se v kronice nemohl vyhnout dějinám samotného děkanství, ale taktéž lokalizoval všechny známé pomístní názvy, podal podrobný zeměpisný popis okolí města a zmínil i zvyky a obyčeje obyvatel.

Pro Beroun byla neméně důležitá Seydlova činnost buditelská. Právě v Berouně se stýkal s mnoha významnými osobnostmi národního obrození, jakými byl J. Jungmann, J. Vorel či F. Palacký. Jako horlivý čtenář, uvědomělý český vzdělanec a sběratel knih Seydl kupoval a shromažďoval české i jiné slovanské knihy, které půjčoval obyvatelům města. Až sem tak sahá tradice půjčování knih v Berouně. Ale to už je jiný příběh.

J. A. Seydl působil jako berounský děkan až do své smrti v roce 1837, tedy přes 20 let. Zemřel na souchotiny a pohřben je na místním hřbitově. V roce 1913 po něm bylo pojmenováno náměstí u kostela sv. Jakuba, kde už 5 let roste Seydlova lípa, a na vedlejší budově bývalého děkanství najdeme pamětní desku, která sem byla znovu umístěna v roce 2009.

Zdroje:

  • GARKISCH, Miloš. Děkan Seydl a Národní muzeum. Minulostí Berounska. 2002, č. 5, s. 312-318.
  • Pamětní deska Josefu Antonínovi Seydlovi. Podbrdské noviny. 2009, č. 16, s. 6.
  • POCH, Josef. Z kulturních dějin národního obrození: (knihovna J.A. Seydla). Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1954. 74 s. Edice Národní knihovny v Praze; sv. 3.
  • SEYDL, Josef Antonín, TOŠNEROVÁ, Marie, ed. a GARKISCH, Miloš, ed. Kronika královského města Berouna: kronika čili ouplné a obšírné popsání všech památností královského krajského města Berouna, sepsána Josefem Antonínem Seidlem, děkanem téhož královského města, 1828. Vyd. 1. Praha: Státní oblastní archiv, 2003. 254 s. ISBN 80-86772-03-9.
  • Slavní Berouňané: Josef Antonín Seydl. Radniční list. 2018, č. 2, s. 16.
  • TOŠNEROVÁ, Marie a kol. Beroun. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 423 s. ISBN 978-80-7106-964-5.
  • U kostela sv. Jakuba roste Seydlova lípa. Radniční list. 2018, č. 8, s. 1.
  • VACÍK, Jaroslav. Seydlovo náměstí : po stopách názvů berounských ulic a uliček. Echo. 2003, č. 8, s. 3.

Iva Stluková
Městská knihovna Beroun, oddělení regionální literatury

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Čtení na netradičních místech: Proces s Kafkou a Karlem Dobrým

U příležitosti 100. výročí úmrtí Franze Kafky připravuje Městská knihovna Beroun zážitek, který se vám vryje hluboko pod kůži. V zasedací místnosti bývalého okresního úřadu...

Kam 1. června? Na DD-FEST do Svatého Jana pod Skalou!

V amfiteátru ve Svatém Janu pod Skalou se v sobotu 1. června koná Dětský den / DD-FEST, který se nese pod heslem „Hry a...

Liteňské období Václava Beneše Třebízského

Ve výčtu spisovatelů, kteří působili na Berounsku, bývá zmiňován i kněz a autor historických románů Václav Beneš Třebízský. V Litni si ho dodnes připomínají...

Nejsme jen knihovníci #1: Od učitele k učícímu knihovníkovi

Myslíte si, že knihovníci jen půjčují knihy? A že si celý den v práci čtou? Městská knihovna Beroun přináší cyklus Nejsme jen knihovníci, kde...

Hořovická ZUŠ Josefa Slavíka: Zpěv je radost!

Zápis a talentové zkoušky proběhne v Základní umělecké škole Josefa Slavíka Hořovice v týdnu od 27. května 2024, vždy od 14 do 17 hodin. ZUŠ...

Slavnostní den Jarmily Novotné na zámku v Litni

V sobotu 25. května 2024 se uskuteční akce Slavnostní den Jarmily Novotné v Litni. Festival vznikl jako připomínková akce k výročí české operní pěvkyně...

„Talent 2024“ se jako každoročně vyhlašoval v Městské galerii Beroun

Dne 24. dubna 2024 se od 14:00 uskutečnila každoroční vernisáž výstavy oceněných prací žáků po/berounských škol v Městské galerii Beroun. Jako každoročně neměli letos berounští...

Knihovna opět otevře brány do světa fantastiky. Blíží se 3. ročník FantastiConu

Chcete si na chvíli odpočinout od reality? Přijďte v sobotu 18. května 2024 (10:00–19:00) do Městské knihovny Beroun na FantastiCon! Akce pro všechny fanoušky fantastiky...