Pondělí, 26 února, 2024
Domů Osobnosti regionu Josef Antonín Seydl a nejstarší berounská kronika

Josef Antonín Seydl a nejstarší berounská kronika

Přesně před dvaceti lety se objevila na trhu Kronika královského města Berouna. Šlo o první vydání nejstarší dochované berounské kroniky, jejíž rukopis byl do té doby ukrytý v Národním muzeu v Praze. Její autor, český vlastenec a berounský děkan Josef Antonín Seydl, v ní zachytil historii města od počátku až do 19. století. I když sepsání této kroniky byl počin velmi významný, není to zdaleka jediný odkaz, který její autor Berounu zanechal.

J. A. Seydl se narodil jako syn mlynáře 9. dubna 1775 v Berouně čp. 2 – ve mlýně, který dnes známe jako Zajíčkův. V 11 letech opustil rodné město, aby se zdokonalil v jazycích a hře na housle a ve 14 letech získal fundační místo prvního houslisty na Svaté Hoře u Příbrami. Po absolvování Novoměstského piaristického gymnázia v Praze nastoupil na Filozofickou fakultu dnešní Karlovy univerzity. V roce 1800 byl vysvěcen na kněze a hned svou první mši sloužil v Berouně, kde také po většinu své duchovní dráhy působil (až na malou epizodku v Rokycanech a 7 let ve funkci děkana v Lochovicích).

Knižní vydání Seydlovy kroniky z roku 2003.

V roce 1813 Seydl nastoupil na místo děkana v Berouně a hned začal pracovat na rukopisu kroniky, který dnes najdeme pod názvem Memorabilia ecclesiae Beraunensis v berounském archivu. Druhý rukopis, s odlišnou koncepcí, je dnes je uložený v Národním muzeu v Praze a stal se předlohou pro knižní vydání z roku 2003. Krátce před smrtí Seydl požádal svého přítele, učitele a spisovatele J. P. Přibíka, aby tento rukopis do tehdy Vlasteneckého muzea v Praze předal a aby kroniku také doplnil (Seydl ji v letech 1828–1836 nedoplňoval). Přibík přání splnil a kroniku do muzea odevzdal i se svým dodatkem. Ten však nebyl do knižního vydání zahrnut. Přibík sám vydal části Seydlovy kroniky již roku 1862 v časopise Lumír pod názvem Děje královského města Berouna dle J. A. Seydla. Seydl se v kronice nemohl vyhnout dějinám samotného děkanství, ale taktéž lokalizoval všechny známé pomístní názvy, podal podrobný zeměpisný popis okolí města a zmínil i zvyky a obyčeje obyvatel.

Pro Beroun byla neméně důležitá Seydlova činnost buditelská. Právě v Berouně se stýkal s mnoha významnými osobnostmi národního obrození, jakými byl J. Jungmann, J. Vorel či F. Palacký. Jako horlivý čtenář, uvědomělý český vzdělanec a sběratel knih Seydl kupoval a shromažďoval české i jiné slovanské knihy, které půjčoval obyvatelům města. Až sem tak sahá tradice půjčování knih v Berouně. Ale to už je jiný příběh.

J. A. Seydl působil jako berounský děkan až do své smrti v roce 1837, tedy přes 20 let. Zemřel na souchotiny a pohřben je na místním hřbitově. V roce 1913 po něm bylo pojmenováno náměstí u kostela sv. Jakuba, kde už 5 let roste Seydlova lípa, a na vedlejší budově bývalého děkanství najdeme pamětní desku, která sem byla znovu umístěna v roce 2009.

Zdroje:

  • GARKISCH, Miloš. Děkan Seydl a Národní muzeum. Minulostí Berounska. 2002, č. 5, s. 312-318.
  • Pamětní deska Josefu Antonínovi Seydlovi. Podbrdské noviny. 2009, č. 16, s. 6.
  • POCH, Josef. Z kulturních dějin národního obrození: (knihovna J.A. Seydla). Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1954. 74 s. Edice Národní knihovny v Praze; sv. 3.
  • SEYDL, Josef Antonín, TOŠNEROVÁ, Marie, ed. a GARKISCH, Miloš, ed. Kronika královského města Berouna: kronika čili ouplné a obšírné popsání všech památností královského krajského města Berouna, sepsána Josefem Antonínem Seidlem, děkanem téhož královského města, 1828. Vyd. 1. Praha: Státní oblastní archiv, 2003. 254 s. ISBN 80-86772-03-9.
  • Slavní Berouňané: Josef Antonín Seydl. Radniční list. 2018, č. 2, s. 16.
  • TOŠNEROVÁ, Marie a kol. Beroun. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 423 s. ISBN 978-80-7106-964-5.
  • U kostela sv. Jakuba roste Seydlova lípa. Radniční list. 2018, č. 8, s. 1.
  • VACÍK, Jaroslav. Seydlovo náměstí : po stopách názvů berounských ulic a uliček. Echo. 2003, č. 8, s. 3.

Iva Stluková
Městská knihovna Beroun, oddělení regionální literatury

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Centrum pro seniory a pečující v Hořovicích zve na bohatý kulturní program

Centrum pro seniory a pečující v Hořovicích přiléhající ke Kavárně Včera Vás srdečně zve na svůj bohatý kulturní program. Každý první čtvrtek v měsíci se v...

Čtyřicet let Slavíkova komorního orchestru

Před čtyřiceti lety, v únoru 1984, poprvé koncertně vystoupil na jevišti hořovického Společenského domu SLAVÍKŮV KOMORNÍ ORCHESTR. Těleso založil na půdě tehdejší Lidové školy umění...

Hořovická galerie Starý zámek: „Mezivrstvy“ Jany Kubáskové a Jany Daňkové Skořepové

Na společné výstavě s názvem Mezivrstvy se v hořovické galerii Starý zámek od 1. března představí dvě autorky - Jana Kubásková a Jana Daňková...

Koněpruské jeskyně zvou na literární pořad Mater speciosa „V JESKYNI“

Netradiční spojení krasového podzemí a poezie nabídne program, který se v rámci pravidelného cyklu V JESKYNI uskuteční v sobotu 24. února 2024 v Koněpruských jeskyních na...

V Městské knihovně Beroun probíhá výstava obrazů Jarmily Ciprové

V Městské knihovně Beroun probíhá výstava obrazů Jarmily Ciprové. Když jsem se v knihovně ptal na vernisáž, bylo mi řečeno, že paní Ciprová je trochu stydlivá (a...

Další berounské Stolpersteiny budou položeny za rodinu Körperovu a Steinerovu

Loňského roku se podařilo realizovat první etapu položení Kamenů zmizelých v Berouně. Postupně představíme medailonky dalších šesti židovských rodin, jejichž pamětní kameny financovali soukromí...

J. L. Zvonař, autor písně Čechy krásné, Čechy mé, se narodil před 200 lety

Čechy krásné, Čechy mé! Duše má se touhou pne, kde ty vaše hory jsou, zasnoubené s oblohou? Slova básně J. V. Picka jsou dnes...

Svou duši vkládá autor Oldřich Selucký do každé postavy

Spisovatel, scenárista, malíř, ilustrátor a autor známých historických románů pro mládež (Strážce ohně, Vojmírova cesta, Vzpoura v Assisi aj.) Oldřich Selucký dokáže prostřednictvím svých...