Pondělí, 26 února, 2024
Domů Osobnosti regionu Alois Herout - král české stenografie

Alois Herout – král české stenografie

Jmenovat alespoň jednu osobnost české stenografie (nebo chcete-li těsnopisu či rychlopisu) by dokázal málokdo. Berouňáci by však mohli mít určitou výhodu. Řada z nás totiž často chodí Pivovarskou ulicí, kde je na jednom z domů pamětní deska informující, že se zde 17. 11. 1860 narodil spolutvůrce české těsnopisné soustavy.

Jeden z nejvýznamnějších českých stenografů, PhDr. Alois Herout, se o těsnopis zajímal už na pražském akademickém gymnáziu. Spolužáci mu prý přezdívali „velestenograf”. Zkoušku z komorního českého i německého těsnopisu složil dva roky po maturitě. Než sestavil vlastní těsnopisnou soustavu, nasbíral mnoho užitečných zkušeností jako zapisovatel na pražském zastupitelstvu či českém sněmu. Působil snad ve všech těsnopisných institucích –⁠ ve Zkušební komisi pro učitelství těsnopisu, Těsnopisné radě i v Těsnopisném ústavu v Praze. Významné je jeho působení ve Vědeckém sboru těsnopisném, kde byl od počátku členem a později i předsedou. Tato instituce usilovala o to, aby vznikla původní česká těsnopisná soustava, která by nahradila do té doby používanou soustavu Gabelsbergerovu. A tak roku 1919 přichází Alois Herout a předkládá svůj návrh nového českého těsnopisu.

Heroutův návrh nebyl přijat hned. V oficiálním konkurzu se sešlo celkem 11 návrhů, z nichž byl vedle Heroutova vybrán také návrh Svojmíra Mikulíka. Oba autoři se pak spojili, aby vytvořili soustavu, která sloučí výhody obou návrhů. A tak 23. dubna 1921 schválilo ministerstvo školství a národní osvěty novou těsnopisnou soustavu s názvem Heroutova –⁠ Mikulíkova. Ta byla následně zavedena do škol a přeložena do několika jazyků. Posloužila také jako základ pro těsnopis ostatních slovanských národů a jen s malými změnami se používá dodnes.

V Berouně žil Alois Herout do svých 6 let, kdy se rodina přestěhovala do Prahy. Tam pak působil téměř celý život jako středoškolský pedagog. Jako ředitel vedl Těsnopisný ústav v Praze a reálné gymnázium v Praze-Libni. Za zmínku stojí, že se pokusil zdokonalit Braillovo písmo, že byl spolupracovníkem Ottova slovníku naučného nebo že se vlastně nenarodil jako Herout, ale Heraut. To, že se později celá rodina psala s „ou“, je práce jeho bratra Václava. Když se totiž dozvěděl, že nová čeština zavedla „ou“ místo „au“, rozhodl se pravidlo aplikovat i na příjmení.

Vzhledem k technickému pokroku je dnes těsnopis spíše na ústupu a většina z nás si jen těžko dokáže představit jeho význam. Ale kdyby měl přeci jen někdo zájem seznámit se s Heroutovou –⁠ Mikulíkovou těsnopisnou soustavou, stačí si ve fondu Městské knihovny Beroun půjčit originální metodickou učebnici. A kdykoliv půjdeme Pivovarskou ulicí, můžeme si vzpomenout na jednoho z berounských velikánů, od jehož úmrtí letos uplyne 80 let. Alois Herout zemřel po krátké nemoci 26. listopadu 1943 v Praze a pochován je na libeňském hřbitově.

Zdroje:

  • Herout Alois. In: Biografický slovník [online]. Praha: Historický ústav AV ČR, 1990-, poslední editace 7. 3. 2023 [cit. 2023-10-20]. Dostupné z: http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/HEROUT_Alois_17.11.1860-26.11.1943
  • HEROUT, Tomáš. „Udělal jsem z věty šifru, pánové“. Echo, 2000, 10(42), s. 5.
  • HEROUT, Alois a JOURA, Leopold, ed. Ze vzpomínek Ph. Dr. Aloise Herouta. V Praze: Spolek českých těsnopisců, [1940]. 13 – [I] s.
  • ŠÍMA, František. Dr Alois Herout : spoluautor původní československé těsnopisné soustavy. Památník k 25. výročí založení Obchodní akademie v Berouně, s. 60-62.
  • Těsnopis. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-, poslední editace 6. 10. 2023 [cit. 2023-10-20]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C4%9Bsnopis
Iva Stluková
Městská knihovna Beroun, oddělení regionální literatury

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Centrum pro seniory a pečující v Hořovicích zve na bohatý kulturní program

Centrum pro seniory a pečující v Hořovicích přiléhající ke Kavárně Včera Vás srdečně zve na svůj bohatý kulturní program. Každý první čtvrtek v měsíci se v...

Čtyřicet let Slavíkova komorního orchestru

Před čtyřiceti lety, v únoru 1984, poprvé koncertně vystoupil na jevišti hořovického Společenského domu SLAVÍKŮV KOMORNÍ ORCHESTR. Těleso založil na půdě tehdejší Lidové školy umění...

Hořovická galerie Starý zámek: „Mezivrstvy“ Jany Kubáskové a Jany Daňkové Skořepové

Na společné výstavě s názvem Mezivrstvy se v hořovické galerii Starý zámek od 1. března představí dvě autorky - Jana Kubásková a Jana Daňková...

Koněpruské jeskyně zvou na literární pořad Mater speciosa „V JESKYNI“

Netradiční spojení krasového podzemí a poezie nabídne program, který se v rámci pravidelného cyklu V JESKYNI uskuteční v sobotu 24. února 2024 v Koněpruských jeskyních na...

V Městské knihovně Beroun probíhá výstava obrazů Jarmily Ciprové

V Městské knihovně Beroun probíhá výstava obrazů Jarmily Ciprové. Když jsem se v knihovně ptal na vernisáž, bylo mi řečeno, že paní Ciprová je trochu stydlivá (a...

Další berounské Stolpersteiny budou položeny za rodinu Körperovu a Steinerovu

Loňského roku se podařilo realizovat první etapu položení Kamenů zmizelých v Berouně. Postupně představíme medailonky dalších šesti židovských rodin, jejichž pamětní kameny financovali soukromí...

J. L. Zvonař, autor písně Čechy krásné, Čechy mé, se narodil před 200 lety

Čechy krásné, Čechy mé! Duše má se touhou pne, kde ty vaše hory jsou, zasnoubené s oblohou? Slova básně J. V. Picka jsou dnes...

Svou duši vkládá autor Oldřich Selucký do každé postavy

Spisovatel, scenárista, malíř, ilustrátor a autor známých historických románů pro mládež (Strážce ohně, Vojmírova cesta, Vzpoura v Assisi aj.) Oldřich Selucký dokáže prostřednictvím svých...