Sobota, 18 května, 2024
Domů Osobnosti regionu Vzestup i pád hořovického rodáka Arnošta Dvořáka

Vzestup i pád hořovického rodáka Arnošta Dvořáka

V roce 1908 bylo v Národním divadle poprvé uvedeno drama Kníže. Hra, jejíž ústřední postavou je Přemysl Oráč, měla velký úspěch a ukázala, že její autor, sotva třicetiletý Arnošt Dvořák, patří k velkým talentům českého dramatu. To se potvrdilo hned o 3 roky později, kdy měla premiéru Dvořákova druhá a zároveň nejúspěšnější hra Král Václav IV. V repertoáru Národního divadla nechyběla ani po téměř třiceti letech. 

Arnošt Dvořák se narodil 1. ledna 1881 v Hořovicích čp. 231. Poté co ho vyloučili z příbramského gymnázia (pro svou volnost v myšlení i jednání”) dostudoval v Písku a roku 1905 absolvoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Až do své smrti vykonával povolání vojenského lékaře. Jeho život však byl neodmyslitelně spjatý s divadlem – psal divadelní hry, překládal i režíroval. V roce 1913 založil spolu s režisérem Františkem Zavřelem divadelní revue Scéna. Časopis však neměl dlouhého trvání, neb brzy poté vypukla první světová válka. Dvořák jako lékař působil na několika frontách a získal vyznamenání za statečnost před nepřítelem.

Brzy po válce měla v Městském divadle na Vinohradech premiéru další divácky úspěšná hra Husité. Později byla upravena pro divadlo v přírodě a uvedena například v přírodním divadle pod Točníkem. Husité byli na čas poslední Dvořákovou historickou hrou. Následovalo několik jednoaktovek (Mrtvá, Ballada o ženě vražednici), pokus o reinterpretaci antického mýtu (Nová Oresteia), komedie (Pindras ohněstrůjce) a další hry, které většího úspěchu nedosáhly. Za zmínku stojí snad jen politická satira Matěj Poctivý (1922), kterou ještě v roce 1990 uvádělo Studio Ypsilon. Její úspěch je do určité míry dílem spoluautora, filozofa Ladislava Klímy. 

Největších úspěchů tak Dvořák dosáhl hned na začátku své autorské dráhy. Později Národní divadlo uvedlo ještě hru Bílá hora, ta však na úspěchy předchozích historických her nenavázala. Své nejúspěšnější dílo Král Václav IV. Dvořák později přepracoval a rozšířil. Přidal do hry postavu Jana Husa a pod názvem Kalich byla uvedena roku 1928 při oslavách 10. výročí ČSR. Podle jeho první hry byla roku 1969 natočena televizní inscenace Kníže

V roce 1930 vypukla tzv. odvodová aféra, ve které byl Dvořák obviněn z braní úplatků. Ty měl přijímat od bohatých otců za to, že jako odvodní lékař pomohl jejich synům vyhnout se vojenské službě. Dvořák byl zatčen a rozpoutala se proti němu tisková kampaň. U soudu však nebyly předloženy důkazy o jeho vině. Aby byl před očima veřejnosti očištěn, dočkal se po procesu povýšení na plukovníka. 

Arnošt Dvořák zemřel před 90 lety, 22. října 1933 po dlouhé nemoci v pražské divizní nemocnici. Pohřben je v Praze na Malvazinkách. Ivan Slavík v knize Propadliště paměti píše: „obyvatelé ulice, která měla nést jeho jméno, údajně přejmenování na počest rodáka (máme jich takový nadbytek?) odmítli, a ponechali si „hrdou” připomínku na organizaci, která 40 let nuceně omezovala děti: Pionýrská.” 

Zdroje:

  • FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, A-G. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. 
  • KREJČÍ, Emil. Arnošt Dvořák. 1. vyd. Praha: Divadelní ústav, 1970. 71 s. Drama, divadlo, dokumentace; sv. 5. 
  • SLAVÍK, Ivan. Výročí dramatika. Propadliště paměti: Podbrdskem v čase i prostoru. Hořovice: Mht, 1995, s. 189-190.
  • SOUČEK, Karel. Dvořák propadl kouzlu divadla. Mladá fronta Dnes, 2000, 11(106). Střední Čechy Dnes, s. 7. ISSN 1210-1168. 
Iva Stluková
Městská knihovna Beroun, oddělení regionální literatury

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Čtení na netradičních místech: Proces s Kafkou a Karlem Dobrým

U příležitosti 100. výročí úmrtí Franze Kafky připravuje Městská knihovna Beroun zážitek, který se vám vryje hluboko pod kůži. V zasedací místnosti bývalého okresního úřadu...

Kam 1. června? Na DD-FEST do Svatého Jana pod Skalou!

V amfiteátru ve Svatém Janu pod Skalou se v sobotu 1. června koná Dětský den / DD-FEST, který se nese pod heslem „Hry a...

Liteňské období Václava Beneše Třebízského

Ve výčtu spisovatelů, kteří působili na Berounsku, bývá zmiňován i kněz a autor historických románů Václav Beneš Třebízský. V Litni si ho dodnes připomínají...

Nejsme jen knihovníci #1: Od učitele k učícímu knihovníkovi

Myslíte si, že knihovníci jen půjčují knihy? A že si celý den v práci čtou? Městská knihovna Beroun přináší cyklus Nejsme jen knihovníci, kde...

Hořovická ZUŠ Josefa Slavíka: Zpěv je radost!

Zápis a talentové zkoušky proběhne v Základní umělecké škole Josefa Slavíka Hořovice v týdnu od 27. května 2024, vždy od 14 do 17 hodin. ZUŠ...

Slavnostní den Jarmily Novotné na zámku v Litni

V sobotu 25. května 2024 se uskuteční akce Slavnostní den Jarmily Novotné v Litni. Festival vznikl jako připomínková akce k výročí české operní pěvkyně...

„Talent 2024“ se jako každoročně vyhlašoval v Městské galerii Beroun

Dne 24. dubna 2024 se od 14:00 uskutečnila každoroční vernisáž výstavy oceněných prací žáků po/berounských škol v Městské galerii Beroun. Jako každoročně neměli letos berounští...

Knihovna opět otevře brány do světa fantastiky. Blíží se 3. ročník FantastiConu

Chcete si na chvíli odpočinout od reality? Přijďte v sobotu 18. května 2024 (10:00–19:00) do Městské knihovny Beroun na FantastiCon! Akce pro všechny fanoušky fantastiky...