Pátek, 1 prosince, 2023
Domů Osobnosti regionu Vzestup i pád hořovického rodáka Arnošta Dvořáka

Vzestup i pád hořovického rodáka Arnošta Dvořáka

V roce 1908 bylo v Národním divadle poprvé uvedeno drama Kníže. Hra, jejíž ústřední postavou je Přemysl Oráč, měla velký úspěch a ukázala, že její autor, sotva třicetiletý Arnošt Dvořák, patří k velkým talentům českého dramatu. To se potvrdilo hned o 3 roky později, kdy měla premiéru Dvořákova druhá a zároveň nejúspěšnější hra Král Václav IV. V repertoáru Národního divadla nechyběla ani po téměř třiceti letech. 

Arnošt Dvořák se narodil 1. ledna 1881 v Hořovicích čp. 231. Poté co ho vyloučili z příbramského gymnázia (pro svou volnost v myšlení i jednání”) dostudoval v Písku a roku 1905 absolvoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Až do své smrti vykonával povolání vojenského lékaře. Jeho život však byl neodmyslitelně spjatý s divadlem – psal divadelní hry, překládal i režíroval. V roce 1913 založil spolu s režisérem Františkem Zavřelem divadelní revue Scéna. Časopis však neměl dlouhého trvání, neb brzy poté vypukla první světová válka. Dvořák jako lékař působil na několika frontách a získal vyznamenání za statečnost před nepřítelem.

Brzy po válce měla v Městském divadle na Vinohradech premiéru další divácky úspěšná hra Husité. Později byla upravena pro divadlo v přírodě a uvedena například v přírodním divadle pod Točníkem. Husité byli na čas poslední Dvořákovou historickou hrou. Následovalo několik jednoaktovek (Mrtvá, Ballada o ženě vražednici), pokus o reinterpretaci antického mýtu (Nová Oresteia), komedie (Pindras ohněstrůjce) a další hry, které většího úspěchu nedosáhly. Za zmínku stojí snad jen politická satira Matěj Poctivý (1922), kterou ještě v roce 1990 uvádělo Studio Ypsilon. Její úspěch je do určité míry dílem spoluautora, filozofa Ladislava Klímy. 

Největších úspěchů tak Dvořák dosáhl hned na začátku své autorské dráhy. Později Národní divadlo uvedlo ještě hru Bílá hora, ta však na úspěchy předchozích historických her nenavázala. Své nejúspěšnější dílo Král Václav IV. Dvořák později přepracoval a rozšířil. Přidal do hry postavu Jana Husa a pod názvem Kalich byla uvedena roku 1928 při oslavách 10. výročí ČSR. Podle jeho první hry byla roku 1969 natočena televizní inscenace Kníže

V roce 1930 vypukla tzv. odvodová aféra, ve které byl Dvořák obviněn z braní úplatků. Ty měl přijímat od bohatých otců za to, že jako odvodní lékař pomohl jejich synům vyhnout se vojenské službě. Dvořák byl zatčen a rozpoutala se proti němu tisková kampaň. U soudu však nebyly předloženy důkazy o jeho vině. Aby byl před očima veřejnosti očištěn, dočkal se po procesu povýšení na plukovníka. 

Arnošt Dvořák zemřel před 90 lety, 22. října 1933 po dlouhé nemoci v pražské divizní nemocnici. Pohřben je v Praze na Malvazinkách. Ivan Slavík v knize Propadliště paměti píše: „obyvatelé ulice, která měla nést jeho jméno, údajně přejmenování na počest rodáka (máme jich takový nadbytek?) odmítli, a ponechali si „hrdou” připomínku na organizaci, která 40 let nuceně omezovala děti: Pionýrská.” 

Zdroje:

  • FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, A-G. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. 
  • KREJČÍ, Emil. Arnošt Dvořák. 1. vyd. Praha: Divadelní ústav, 1970. 71 s. Drama, divadlo, dokumentace; sv. 5. 
  • SLAVÍK, Ivan. Výročí dramatika. Propadliště paměti: Podbrdskem v čase i prostoru. Hořovice: Mht, 1995, s. 189-190.
  • SOUČEK, Karel. Dvořák propadl kouzlu divadla. Mladá fronta Dnes, 2000, 11(106). Střední Čechy Dnes, s. 7. ISSN 1210-1168. 
Iva Stluková
Městská knihovna Beroun, oddělení regionální literatury

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Berounský advent 2023: Slet andělů, dobrá muzika a nové atrakce

Jak již napověděl ozdobený vánoční strom a připravené vánoční tržiště na náměstí, je tady advent! Ten berounský bude tradičně doprovázet řada kulturních akcí nejen...

Berounský salon prezentuje díla více než dvou desítek výtvarníků

Po dvou letech se opět prostory berounské městské galerie v Duslově vile zaplnily pestrou kolekcí výtvarných děl. Opět se otevřel berounský Salon. Podmínkou k účasti...

Sla(v)ný kalendář na podporu Klubu cystické fibrózy pomáhá

Už jste slyšeli o Sla(v)ném kalendáři pro rok 2024? Ne? Pak vězte, že jde o originální nástěnný kalendář, který je praktický, zdobí a zároveň...

Václav Šesták nenatrhá z nebe hvězd, a přesto věří, že natrhá

Slavnostní vernisáží v Galerii Starý zámek začala 9. listopadu výstava jedinečných děl malíře Václava Šestáka. Výstava nesoucí poetický název Nenatrháš z nebe hvězd byla zároveň příležitostí...

Hana Hrabáková v nové povídkové knize účtuje se středním věkem

Slavnostním křtem v úterý 21. listopadu v berounské městské knihovně byla uvedena mezi čtenáře nová kniha ze série Povídek ke kávě autorky Hany Hrabákové....

Alois Herout – král české stenografie

Jmenovat alespoň jednu osobnost české stenografie (nebo chcete-li těsnopisu či rychlopisu) by dokázal málokdo. Berouňáci by však mohli mít určitou výhodu. Řada...

Beseda s Jindrou Pavlišem o otužilcích v Hýskově

Chcete-li vědět více o otužování, o jeho historii, jak začít s otužováním, jaké jsou benefity otužování, vědecké poznatky o otužování apod., přijďte v pondělí...

„Anna Tyrolerová – Tvořím, tedy jsem…“ je název výstavy v Muzeum berounské keramiky

Anna Tyrolerová je výtvarnice, která vyhledává stále nové materiály. Tvoří autorskou keramiku, blízká je jí tedy hlína, ale přitahuje ji i prostý papír, látka...