Založil první lůžkové anesteziologicko-resuscitační oddělení v republice. Byl sbormistrem Slavoše. Učil na střední zdravotnické škole. Hrál na nespočet hudebních nástrojů. Napsal několik učebnic. Komponoval. Dokonce si zahrál ve filmu. Byl mimořádně vzdělaný a dokázal fundovaně hovořit téměř o všem. V červnu uplyne 100 let od jeho narození. Představujeme hýskovského rodáka MUDr. Vladimíra Lemona.
Narodil se 8. června 1923. Od 7 let se učit hrát na housle a už v 15 letech hrál na harmonium při bohoslužbách církve československé. Na berounském gymnáziu hrál ve školním orchestru na kontrabas a na violoncello. Od svých 16 let řídil v Hýskově smíšený pěvecký sbor, se kterým roku 1944 načerno organizoval Smetanovské oslavy. Po maturitě byl totálně nasazen na práci na železnici. Hned po válce zahájil studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde promoval 12. ledna 1951. Toho roku se také oženil s Věrou Boubínovou z Nižbora.
Po promoci nastoupil do plzeňské nemocnice, odkud byl záhy přeložen na Kladno, kde působil až do odchodu do důchodu v roce 1987. Než se stal průkopníkem resuscitační péče, působil jako chirurg. Později dosáhl specializace v anesteziologii a stal se ústavním anesteziologem. Kariéru chirurga opustil roku 1967 jako zakladatel a primář kladenského ARO (anesteziologicko-resuscitačního oddělení). V oboru resuscitace šlo o důležitý milník, neboť kladenské ARO vzniklo jako první v republice a stalo se vzorem pro ostatní (můžeme se setkat s informací, že první ARO vzniklo v nemocnici Na Františku, tam se však nejednalo o lůžkové oddělení, nýbrž o výzkumné pracoviště).
Vedle medicíny se MUDr. Lemon celý život věnoval hudbě. Působil jako houslista Kladenského lékařského kvarteta, se kterým vystoupil např. na evropském anesteziologickém kongresu v Praze. Později byl členem kladenského městského symfonického orchestru. Když se na důchod vrátil do rodného Hýskova, stal se členem Berounského komorního orchestru Milana Pospíšila. Právě po M. Pospíšilovi převzal roku 1994 funkci sbormistra berounského pěveckého sboru Slavoš, kterou zastával až do října 1998. Během svého působení rozšířil repertoár sboru o chrámovou hudbu a další písně národní i umělé, ale také o svou vlastní tvorbu a úpravy lidových písní, koled a instrumentálních skladeb. Z jeho vlastních skladeb jmenujme Hýskovské Vánoce, Lidice či Otče náš, buď vůle Tvá! Modlitba v pokoře, která byla v roce 2009 pod vedením Haiga Utidjiana uvedena sborem Karlovy Univerzity na Pražském hradě v rámci koncertu pro papeže Benedikta XVI. (viz video níže, čas 0:53). Se Slavošem se zúčastnil např. koncertů v partnerském městě Rijswijsk (1995) či oslav čtvrtstoletí působení sboru na berounské kulturní scéně (1998).
MUDr. Vladimír Lemon zemřel 4. září 2012 v Praze. Za svou práci na poli medicíny získal řadu ocenění. Svoje nejvyšší vyznamenání Medaili Celestýna Opitze mu udělila Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny.
Pokud máte rádi staré české detektivky, můžete hýskovského rodáka zahlédnout ve filmech Motiv pro vraždu (1974) či Řetěz (1981).
Foto: rodinný archiv, archiv pěveckého sboru Slavoš
Zdroje:
- HEROLD, Ivan. Vladimír Lemon a hudba v korespondenci z let 2009-2010. Anesteziologie a Intenzivni Medicina. 2014, Vol. 25 Issue 3, p255-258. 4p.
- LEMON, Vladimír. Celý život se věnoval hudbě a nemůže bez ní žít. Berounský deník. 1998, 7(301), s. 12. ISSN 1210-7352.
- MATĚJKOVÁ, Iva a Novotná, Jitka. Slavoš: smíšený pěvecký sbor, 1973-2003. Beroun: Slavoš, 2003. 20 s.
- Medicína je především služba lidem a nikoliv kšeft, říká Vladimír Lemon. E15.cz [online]. Dostupné z: https://www.e15.cz/magazin/medicina-je-predevsim-sluzba-lidem-a-nikoliv-kseft-rika-vladimir-lemon-857610
- POKORNÝ, Jiří, Vladimír LEMON a Ivan HEROLD. Vývoj anesteziologie a resuscitace v kladenské nemocnici a vzpomínky primáře MUDr. Vladimíra Lemona. Anesteziologie a intenzivní medicína [online]. 2013, 24(4), 292-298. ISSN 1214-2158.
