Sobota, 2 listopadu, 2024
Domů Osobnosti regionu Spisovatel F. X. Svoboda zůstal věrný rodnému kraji

Spisovatel F. X. Svoboda zůstal věrný rodnému kraji

Arnoštka Farkačová, Fr. Anger a František Desátý, jak mu prý žertem říkali přátelé. To vše jsou jména spisovatele Františka Xavera Svobody. Pod prvně uvedenými zveřejňoval básně ve Sládkově Lumíru. Nebyl však jen básník. Napsal nemálo románů a divadelních her, které posloužily i jako předloha řadě úspěšných filmů. 

F. X. Svoboda se narodil 25. října 1860 v Mníšku pod Brdy. Otec Antonín byl úspěšný obchodník s dřívím. Když však v Mníšku založil první strojní závod, zkrachoval. Roku 1875 se rodina přestěhovala do Prahy, kde otec provozoval obchod s uhlím a dřívím. František vystudoval reálné gymnázium v Ječné ulici, ale následné studium strojního inženýrství nedokončil. Stal se úředníkem a zajistil si tak obživu a dostatek volného času na psaní. 

V životě zůstal věrný rodnému kraji, kam se rád vracel a odkud čerpal inspiraci pro svou literární tvorbu. Většina jeho románů se odehrává v Praze nebo v Mníšku. Ohlas vzbudil např. Rozkvět – šestidílná románová kronika s autobiografickými prvky vyprávějící o několika generacích podbrdského rodu. Autobiografický je také vzpomínkový výbor Světla života. Kniha obsahuje autorovy vzpomínky, povídky, črty i některé jeho verše. Z divadelních her stojí za zmínku Poslední muž. Příběh o despotickém otci rodiny byl hned dvakrát zfilmován. Poprvé v roce 1934 s Hugo Haasem v hlavní roli a následně o 13 let později pod názvem Poslední mohykán s Jaroslavem Marvanem.

Roku 1890 se Svoboda oženil se spisovatelkou Růženou Čápovou. Manželka měla svůj společenský salon, který navštěvovali osobnosti z literárního i výtvarného prostředí (např. Antonín Sova, Vilém Mrštík, F. X. Šalda,…). Manželství bylo bezdětné. Po manželčině smrti roku 1920 se Svoboda opět usadil v Mníšku. Ve 30. letech si nechal postavit vilu v Kamenném (nad železniční tratí z Mníšku do Čisovic).

Ještě za Svobodova života byla na jeho rodný dům č. 23 v Pražské ulici umístěna pamětní deska, bylo po něm pojmenováno hlavní mníšecké náměstí a do parčíku byl umístěn pomník. Ten byl sice v 50. letech odstraněn a poškozen, ale roku 1969 byl znovu vztyčen před kostelem. Je zřejmé, že Svoboda byl ve své době uznávaným autorem, kterého si v Mníšku velmi cenili.

Zemřel 25. května 1943 v Praze. Pohřben je na vyšehradském Slavíně.

Zdroje:

Iva Stluková
Městská knihovna Beroun, oddělení regionální literatury

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Po stopách pěvecké legendy Marie Antonie Gärtnerové

 Maria Antonie Gärtnerová se narodila 16. října 1877 ve Zdicích u Berouna, kde byla 28. října v kostele Narození Panny Marie také pokřtěna. Dětství...

Samhain na zámku Nižbor – živí se setkají s mrtvými v rytmu dobré hudby

Oslavy keltského svátku Samhain propuknou jako tradičně na zámku Nižbor na konci návštěvnické sezóny. Letošní datum oslav vyšel na 19. října. Nejen oslava setkání...

Obrazy a grafiky berounských autorů jsou k vidění v pražském Faustově domě

Pod názvem Až na kost je možno v pražské galerii ve Faustově domě (Karlovo náměstí 40) zhlédnout obrazy a grafiky berounských autorů Tomáše Šmejkala,...

Festival Talichův Beroun odstartoval koncertem Jihočeské filharmonie pod taktovkou Jana Talicha

Zahajovací koncert Mezinárodního hudebního festivalu Talichův Beroun, který proběhl 1. října 2024, úspěšně otevřel sérii šesti hudebních večerů, jež se tradičně konají každé úterý...

Virtuózní dialog houslí a klavíru na Talichově Berouně

Srdečně vás zveme na jedinečný koncert v rámci 42. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Talichův Beroun, který se uskuteční v úterý 8. října 2024 od...

Malíř Vladimír Kabát kráčí ve stopách Českého krasu

V pondělí 28. října se od 16 hodin uskuteční v prostorách bývalé fary ve Svatém Janu pod Skalou slavnostní vernisáž výstavy obrazů Vladimíra Kabáta...

Vychází reprezentativní berounský kalendář s fotografiemi Karla Součka

Nový berounský kalendář na rok 2025 přináší kvalitní reprodukce fotografií berounského malíře a fotografa Karla Součka. Na třinácti listech velkého formátu 420 x 580...

Berounsko dějištěm thrilleru? Nová kniha Martina Kušky to myslí vážně

Až pak můžeme zapomenout. Tak nazval svoji novou knihu lokální spisovatel a hudebník Martin Kuška. Autor věří, že jde vůbec o první thrillerový román...