Pátek, 29 března, 2024
Domů Osobnosti regionu Berounský odkaz chrudimského rodáka Pavla Papáčka

Berounský odkaz chrudimského rodáka Pavla Papáčka

Před 160 lety se narodil Pavel Papáček, jehož jméno už dnes zřejmě nikomu nic neříká. Nepatří k místním rodákům a mohlo by se zdát, že sedm let, které strávil v Berouně, není mnoho. Mohli bychom říci, že jako mnoho jiných přišel do Berouna, aby zde vykonával práci učitele. A byla by to pravda. Jenže by zcela nevystihovala šíři Papáčkova působení v našem městě.

Pedagog, překladatel, zeměpisec a historik Pavel Papáček se narodil 4. března 1863 v Chrudimi, do rodiny akademického malíře Josefa Papáčka. V témže městě navštěvoval obecnou školu i gymnázium, kde sice nepatřil k nejlepším žákům, ale projevoval se u něj zájem o dějepis a zeměpis. Poté nastoupil na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity, obor historie a slovanská filologie. Studium však musel dvakrát z finančních důvodů přerušit a nakonec nebyla přijata jeho disertační práce, kterou odmítl přepracovat.

Začal se živit jako učitel na obecných školách a později na školách měšťanských. Působil na několika místech po republice, ale protože stále chtěl pokračovat ve studiu, snažil se získat místo blíže Praze. A tak se v roce 1890 přestěhoval do Berouna, kde získal na přímluvu svého známého místo učitele na dívčí měšťanské škole.

Berounu po sobě zanechal dvě menší literární dílka. O sepsání průvodce Berounem Papáčka požádal předseda místního Klubu českých turistů. Knížka měla být vydána při příležitosti prvního turistického sjezdu v Berouně roku 1895. Papáček se tohoto úkolu ujal a vlastním nákladem vydal Průvodce po Berouně a okolí, v jehož úvodu píše, že k berounskému kraji přilnul jako ke své domovině. K sepsání druhého díla byl taktéž požádán, tentokrát purkmistrem a předsedou právovárečného měšťanstva. O pivovarství v královském městě Berouně vyšlo roku 1897 u příležitosti 25. výročí vystavení nového berounského pivovaru.  

Během pobytu v Berouně napsal také knihu O předslovanské době v Čechách (1892), jejíž přepracovaná verze vyšla později pod názvem Keltové a Němci či Slované? (1902). Šlo o text jeho zmíněné disertační práce, ve které se snažil dokázat, že na českém území existovalo nepřetržité slovanské osídlení. Vycházel však z názorů, které v té době byly již překonané a jeho práce tak nebyla přijata.

V Berouně si ke svému základnímu platu přivydělával večerními hodinami v průmyslové škole, kam chodili živnostenští učni. S vyučováním neposlušných učňů však nebyl spokojený, a tak tuto práci ukončil, jakmile se mu začalo dařit přivydělávat si psaním. O berounské škole ve svých vzpomínkách uvedl, že tam byl dobrý kolektiv a učitelé trávili společně večery v hostinci, kde četli noviny a časopisy, které si společně předpláceli. Papáček patřil také mezi spolupracovníky berounského muzea. 

Papáčkovo působení v Berouně skončilo roku 1897, kdy odešel do Prahy. Tam na něj ještě čekala funkce ředitele školy v Praze-Podolí, kde působil až do odchodu do penze. Za zmínku ještě stojí, že se zabýval praktickou kartografií a vytvářel plastické mapy. Vydal o tom dokonce teoretické poučení Jak hotoviti mapy plastické (1899) a Průvodce k nástěnné mapě republiky (1921). Působil také jako překladatel z ruštiny. Své první překlady uveřejňoval už ve studentském časopisu na gymnáziu a v roce 1900 převzal vedení edice Ottova nakladatelství Ruská knihovna. Pro Ottův slovník naučný vypracoval asi 1000 článků pod značkou Pp.  Zemřel 31. prosince 1930 v Praze.

Zdroje:

  • LÁNSKÁ, Veronika. Pavel Papáček. In: Chrudimský vlastivědný sborník. 2009, s. 37-66.
  • LÁNSKÁ, Veronika. Vzpomínky Pavla Papáčka. Chrudimské vlastivědné listy. 2009, 18(4), 14-17. ISSN 1214-7508. 
  • LÁNSKÁ, Veronika. Vzpomínky Pavla Papáčka. Chrudimské vlastivědné listy. 2010, 19(1), 12-15. ISSN 1214-7508. 
  • PAPÁČEK, Pavel. O pivovarství v královském městě Berouně: příspěvek k dějinám českého průmyslu. V Berouně: Nákladem pravovárečného měšťanstva, 1897. 48 s.
  • PAPÁČEK, Pavel. Průvodce po Berouně a okolí. Beroun: P. Papáček, 1895. 55 s.
  • VLADYKA, Josef. Můj Beroun: jeho místo v kulturním proudění národa. Beroun: Městský osvětový sbor v Berouně, 1938. 600 s.
Iva Stluková
Městská knihovna Beroun, oddělení regionální literatury

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Přednáška v berounské knihovně: Nové objevy dálniční archeologie

Přijměte pozvání na přednášku a následnou besedu o způsobech a metodách provádění záchranných archeologických výzkumů při výstavbě dálnic. Přednášet a besedovat bude archeolog PhDr....

Žáci ZUŠ Josefa Slavíka Hořovice zazpívají v kostele sv. Jiljí pro UNICEF

Skladby proslulého mrtnického a hořovického kantora a varhaníka Jana Slavíka (?1749-1820, Hořovice), strýce otce houslového virtuosa Josefa Slavíka (1806, Jince-1833, Pešť) a Antonína Slavíka (1782,...

Drákula roztančil Plzeňku na druhém knihovnickém plese

V sobotu 2. března 2024 se Kulturní dům Plzeňka zahalil do temného hávu – Městská knihovna Beroun zde totiž pořádala již 2. knihovnický ples, jehož...

Pozvánka na besedu s Tomášem Makajem: Brdy zmizelé

Přijměte pozvání do regionu, který v podstatě sousedí s Berounskem. Brdy byly jednou z prvních oblastí, kudy procházeli výletníci z Klubu Českých turistů. Brdy...

Jan Rynda v králodvorské galerii GABA: „Nové a starší“

Výtvarník Jan Rynda aktuálně prezentuje své práce - převážně obrazy - v králodvorské galerii GABA (v prostorách zdejší sokolovny) pod názvem Nové a starší....

Knihtiskař Antonín Čistecký vydával i Hlasy od Berounky

Kulturně činní a občansky angažovaní lidé se vždy pohybovali v blízkosti knih. Ne náhodou se právě z knihoven stávala centra kultury a vzdělanosti, vznikaly...

Akordeonový a kytarový den v berounské ZUŠ Václava Talicha

Ve čtvrtek 11. dubna proběhne v sále Základní umělecké školy Václava Talicha v Berouně celodenní akce, která představí dva populární nástroje ve všech jejich...

Příběhy, jazyk a kultura Romů očima Marie Podlahové Bořkovcové

V rámci březnových Dnů proti rasismu přináší Městská knihovna Beroun rozhovor s romistkou, učitelkou romštiny, autorkou odborných článků a překladů z romštiny do češtiny...