Neděle, 7 července, 2024
Domů Osobnosti regionu Berounský odkaz chrudimského rodáka Pavla Papáčka

Berounský odkaz chrudimského rodáka Pavla Papáčka

Před 160 lety se narodil Pavel Papáček, jehož jméno už dnes zřejmě nikomu nic neříká. Nepatří k místním rodákům a mohlo by se zdát, že sedm let, které strávil v Berouně, není mnoho. Mohli bychom říci, že jako mnoho jiných přišel do Berouna, aby zde vykonával práci učitele. A byla by to pravda. Jenže by zcela nevystihovala šíři Papáčkova působení v našem městě.

Pedagog, překladatel, zeměpisec a historik Pavel Papáček se narodil 4. března 1863 v Chrudimi, do rodiny akademického malíře Josefa Papáčka. V témže městě navštěvoval obecnou školu i gymnázium, kde sice nepatřil k nejlepším žákům, ale projevoval se u něj zájem o dějepis a zeměpis. Poté nastoupil na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity, obor historie a slovanská filologie. Studium však musel dvakrát z finančních důvodů přerušit a nakonec nebyla přijata jeho disertační práce, kterou odmítl přepracovat.

Začal se živit jako učitel na obecných školách a později na školách měšťanských. Působil na několika místech po republice, ale protože stále chtěl pokračovat ve studiu, snažil se získat místo blíže Praze. A tak se v roce 1890 přestěhoval do Berouna, kde získal na přímluvu svého známého místo učitele na dívčí měšťanské škole.

Berounu po sobě zanechal dvě menší literární dílka. O sepsání průvodce Berounem Papáčka požádal předseda místního Klubu českých turistů. Knížka měla být vydána při příležitosti prvního turistického sjezdu v Berouně roku 1895. Papáček se tohoto úkolu ujal a vlastním nákladem vydal Průvodce po Berouně a okolí, v jehož úvodu píše, že k berounskému kraji přilnul jako ke své domovině. K sepsání druhého díla byl taktéž požádán, tentokrát purkmistrem a předsedou právovárečného měšťanstva. O pivovarství v královském městě Berouně vyšlo roku 1897 u příležitosti 25. výročí vystavení nového berounského pivovaru.  

Během pobytu v Berouně napsal také knihu O předslovanské době v Čechách (1892), jejíž přepracovaná verze vyšla později pod názvem Keltové a Němci či Slované? (1902). Šlo o text jeho zmíněné disertační práce, ve které se snažil dokázat, že na českém území existovalo nepřetržité slovanské osídlení. Vycházel však z názorů, které v té době byly již překonané a jeho práce tak nebyla přijata.

V Berouně si ke svému základnímu platu přivydělával večerními hodinami v průmyslové škole, kam chodili živnostenští učni. S vyučováním neposlušných učňů však nebyl spokojený, a tak tuto práci ukončil, jakmile se mu začalo dařit přivydělávat si psaním. O berounské škole ve svých vzpomínkách uvedl, že tam byl dobrý kolektiv a učitelé trávili společně večery v hostinci, kde četli noviny a časopisy, které si společně předpláceli. Papáček patřil také mezi spolupracovníky berounského muzea. 

Papáčkovo působení v Berouně skončilo roku 1897, kdy odešel do Prahy. Tam na něj ještě čekala funkce ředitele školy v Praze-Podolí, kde působil až do odchodu do penze. Za zmínku ještě stojí, že se zabýval praktickou kartografií a vytvářel plastické mapy. Vydal o tom dokonce teoretické poučení Jak hotoviti mapy plastické (1899) a Průvodce k nástěnné mapě republiky (1921). Působil také jako překladatel z ruštiny. Své první překlady uveřejňoval už ve studentském časopisu na gymnáziu a v roce 1900 převzal vedení edice Ottova nakladatelství Ruská knihovna. Pro Ottův slovník naučný vypracoval asi 1000 článků pod značkou Pp.  Zemřel 31. prosince 1930 v Praze.

Zdroje:

  • LÁNSKÁ, Veronika. Pavel Papáček. In: Chrudimský vlastivědný sborník. 2009, s. 37-66.
  • LÁNSKÁ, Veronika. Vzpomínky Pavla Papáčka. Chrudimské vlastivědné listy. 2009, 18(4), 14-17. ISSN 1214-7508. 
  • LÁNSKÁ, Veronika. Vzpomínky Pavla Papáčka. Chrudimské vlastivědné listy. 2010, 19(1), 12-15. ISSN 1214-7508. 
  • PAPÁČEK, Pavel. O pivovarství v královském městě Berouně: příspěvek k dějinám českého průmyslu. V Berouně: Nákladem pravovárečného měšťanstva, 1897. 48 s.
  • PAPÁČEK, Pavel. Průvodce po Berouně a okolí. Beroun: P. Papáček, 1895. 55 s.
  • VLADYKA, Josef. Můj Beroun: jeho místo v kulturním proudění národa. Beroun: Městský osvětový sbor v Berouně, 1938. 600 s.
Iva Stluková
Městská knihovna Beroun, oddělení regionální literatury

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Šeherezáda vyprávěla pohádky, zpívala a tančila v Hořovicích

Komorní pěvecký soubor Základní umělecké školy Josefa Slavíka Hořovice KOPES uvedl dětský anglický muzikál ŠEHEREZÁDA (SCHEHERAZADE-Tales of The Arabian Nights) z pera Nicka Perrina...

Mezisvěty (3xHamplovi) v Galerii Starý zámek v Hořovicích

Akad mal. Petr Alois Hampl – obrazy a grafika / BcA. Petra Hamplová – skleněné objekty / MgA. Petr Hampl – obrazy Zahájení výstavy: 27....

Ve Svatém Janu pod Skalou proběhne tradiční pouť

V obci Svatý Jan pod Skalou se v sobotu 22. června a v neděli 23. června uskuteční tradiční Svatojánská pouť s velmi bohatým kulturním...

Muzeum berounské keramiky zve na vernisáž „Jan Jánský – Steinberg Pottery“

Jana Jánského již od dětství zajímají dávné civilizace i pozdější práce řemeslníků 17.-19. stol. Z nich také pramení jeho inspirace. Díky své matce Zdeně...

BEROUNSKÉ HRADBY letos lákají nejen na násobného držitele ceny Anděl

Desátý ročník největší berounské hudební akce pod širým nebem nabídne v sobotu 15. června na Husově náměstí kromě skvělé muziky i produkty malých pivovarů...

Na hudlickém minifestivalu „Skála fest“ zahrají kapely pro dobrou věc

Kapela Jungmannova vnoučata ve spolupráci s obcí Hudlice vás zve na dobročinný minifestival Skála fest. Akce se uskuteční v lokalitě Pod Skálou v Hudlicích...

Geniální vídeňský varhaník a skladatel Josef Labor pocházel z Hořovic

Před 100 lety zemřel ve Vídni hořovický rodák, který byl ve své době označován za jednoho z nejlepších světových varhaníků. U nás zůstává spíše...

Kniha „Kublov – historie obce pod Velízem“ slavnostně pokřtěna na oslavách Zvonařova výročí

Berounské nakladatelství Machart vydalo pro obec Kublov novou obrazovou publikaci nazvanou Kublov - historie obce pod Velízem. Kniha byla za velkého zájmu veřejnosti slavnostně...