Úterý, 27 února, 2024
Domů Osobnosti regionu Před dvaceti lety o Štědrém dni zemřel hořovický básník Ivan Slavík

Před dvaceti lety o Štědrém dni zemřel hořovický básník Ivan Slavík

Od roku 2017 nese hořovická knihovna jméno básníka Ivana Slavíka. Ten sice nepatří k hořovickým rodákům, avšak po desítkách let, kdy v Hořovicích působil, už je s tímto městem neodmyslitelně spjatý. Žil tu od 50. let až do své smrti, od které na Štědrý den uběhne přesně 20 let.

Básník, překladatel a pedagog Ivan Slavík se narodil 23. ledna 1920 v Praze. Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze-Vršovicích se zapsal na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor čeština, němčina, avšak nedlouho poté byly vysoké školy uzavřeny. A tak nastoupil jako knihkupecký učeň u firmy Fromek (budoucí knihkupectví Odeon). Později působil jako kancelářský praktikant u Velkonákupní společnosti družstev a v letech 1942–1945 byl totálně nasazen jako pomocný soustružník a mechanik u firmy ETA ve Vršovicích. Po roce 1945 začal studovat češtinu, francouzštinu a filosofii na FF UK.

Absolvoval roku 1948. V tom samém roce nastoupil jako středoškolský profesor na pražské gymnázium, kde sám maturoval, oženil se a byl úředně přeložen na gymnázium do Domažlic, ale už v roce 1952 učí v Hořovicích, odkud pocházela jeho žena. Hořovickou pedagogickou dráhu započal na základní škole. Následovalo téměř 20 let na strojní průmyslovce a necelých 10 let na hořovickém gymnáziu. Po odchodu do důchodu se věnoval výhradně literatuře.

Psát začal mezi 18. a 20. rokem. Roku 1946 konvertoval ke katolictví a o rok později debutoval sbírkou Snímání (původně Snímání z kříže), kterou se zařadil mezi křesťansky orientované básníky. Vzápětí se ale dočkal zákazu publikování a soustředil se na překládání. Překládal z francouzštiny, angličtiny, němčiny, ruštiny a španělštiny. V dílech Sláva a pád Tenočtitlanu, Popol Vuh a Motýl z obsidiánu přiblížil českému čtenáři předkolumbovské americké kultury, a dokonce pro tyto knihy překládal z původních aztéckých a mayských pramenů. Několik vlastních básnických sbírek vydal v 60. letech (Deník Arnošta Jenče, Stín třtiny, Já A.J., Osten, Hlohový vítr), ale jinak mohl svobodně publikovat až po roce 1989.

Po letech prožitých v Hořovicích se ze Slavíka stal znalec hořovického regionu. Pravidelně přispíval do Podbrdských novin a některé články a eseje věnované zdejší krajině vydal knižně v díle Propadliště paměti: Podbrdskem v čase i prostoru. 

Vedle ceny Mladé fronty za překlady a výroční ceny Odeonu za Slávu a pád Tenočtitlanu z 60. let získal v roce 1997 Cenu Jana Zahradníčka (udělována za básnické dílo). O rok dříve byl oceněn českou biskupskou konferencí Řádem svatých Cyrila a Metoděje za celoživotní básnické a překladatelské dílo, přinášející do české literatury závažné hodnoty inspirované křesťanstvím.

Zdroje

  • DOSTÁLOVÁ, Anna. Básník Ivan Slavík žil půl století v Hořovicích. Mladá fronta Dnes. Roč. 14, 2003, č. 3, 4. 1., příl. Praha, s. D6. ISSN 1210-1168.
  • HEROUT, Tomáš. Částečně báseň, částečně pravda aneb Životní pouť Ivana Slavíka. Echo. Roč. 10, č. 3 (2000), s. 1, 5.
  • HLAVAČKA, Milan. Pocta Ivanu Slavíkovi. Středočeský sborník historický. Č. 28–29 (2005), s. 271–273
  • Ivan Slavík zemřel. Minulostí Berounska. Roč. 6, č. 6 (2003), s. 315–316.
  • NOVOTNÁ, Věnka. Ivan Slavík. Beroun: Okresní knihovna, 1979. 19 s.
Iva Stluková
Městská knihovna Beroun, oddělení regionální literatury

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Centrum pro seniory a pečující v Hořovicích zve na bohatý kulturní program

Centrum pro seniory a pečující v Hořovicích přiléhající ke Kavárně Včera Vás srdečně zve na svůj bohatý kulturní program. Každý první čtvrtek v měsíci se v...

Čtyřicet let Slavíkova komorního orchestru

Před čtyřiceti lety, v únoru 1984, poprvé koncertně vystoupil na jevišti hořovického Společenského domu SLAVÍKŮV KOMORNÍ ORCHESTR. Těleso založil na půdě tehdejší Lidové školy umění...

Hořovická galerie Starý zámek: „Mezivrstvy“ Jany Kubáskové a Jany Daňkové Skořepové

Na společné výstavě s názvem Mezivrstvy se v hořovické galerii Starý zámek od 1. března představí dvě autorky - Jana Kubásková a Jana Daňková...

Koněpruské jeskyně zvou na literární pořad Mater speciosa „V JESKYNI“

Netradiční spojení krasového podzemí a poezie nabídne program, který se v rámci pravidelného cyklu V JESKYNI uskuteční v sobotu 24. února 2024 v Koněpruských jeskyních na...

V Městské knihovně Beroun probíhá výstava obrazů Jarmily Ciprové

V Městské knihovně Beroun probíhá výstava obrazů Jarmily Ciprové. Když jsem se v knihovně ptal na vernisáž, bylo mi řečeno, že paní Ciprová je trochu stydlivá (a...

Další berounské Stolpersteiny budou položeny za rodinu Körperovu a Steinerovu

Loňského roku se podařilo realizovat první etapu položení Kamenů zmizelých v Berouně. Postupně představíme medailonky dalších šesti židovských rodin, jejichž pamětní kameny financovali soukromí...

J. L. Zvonař, autor písně Čechy krásné, Čechy mé, se narodil před 200 lety

Čechy krásné, Čechy mé! Duše má se touhou pne, kde ty vaše hory jsou, zasnoubené s oblohou? Slova básně J. V. Picka jsou dnes...

Svou duši vkládá autor Oldřich Selucký do každé postavy

Spisovatel, scenárista, malíř, ilustrátor a autor známých historických románů pro mládež (Strážce ohně, Vojmírova cesta, Vzpoura v Assisi aj.) Oldřich Selucký dokáže prostřednictvím svých...