Úterý, 3 prosince, 2024
Domů Region obrazem Výjezdní beseda po nejzajímavějších tvrzích Berounska

Výjezdní beseda po nejzajímavějších tvrzích Berounska

V sobotu 24. září jsme v rámci cyklu besed Setkání s autory, které máte rádi, uspořádali ve spolupráci s Berounskou akademií a za finančního přispění města Beroun jednodenní poznávací zájezd najatým autobusem (byl obsazen do posledního místečka). Průvodce po nejzajímavějších tvrzích a jiných zajímavých místech Berounska nám dělali oblíbení a renomovaní autoři: Otomar Dvořák, Tomáš Koutek a Marie Holečková. Tvrzí a hradů je v berounském okrese doloženo neskutečné množství: celkem 94. Většina tvrzí se však už nedochovala ani v náznacích. Na zbytcích některých tvrzí byly zbudovány jiné stavby a některé jsou v krajině patrné jenom díky středověkým terénním úpravám. A několik takových míst jsme navštívili. Z Berouna jsme vyrazili v 7:45 hod.

První zastávkou v našem programu byly Popovice, kde je několik významných pamětihodností, ale pravděpodobně nejvzácnější jsou pozůstatky středověké tvrze Popovice, které se dochovaly ve sklepení sýpky, na kterou byla tvrz přestavěna. Barokní budova sýpky byla součástí zemědělského dvora, který byl zrušen roku 1748. Dnes je na tomto místě areál zemědělského podniku a sýpka je chráněna jako kulturní památka. Tvrz byla poprvé zmíněna už v roce 1438, kdy Vilém Koukol z Popovic rozšířil věno své manželky o podíl na popovickém dvoře a tvrzi ve výši padesáti kop grošů. V suterénu sýpky jsou zaklenuté stropy a mezi jednotlivými místnostmi jsou gotické portály. Prostory jsou předěleny novodobými příčkami a jeden portál je zazděný.

Neumětely jsou obcí tří tvrzí. Asi 1,5 km severovýchodně od centra obce se na jižním výběžku vyčnívajícím z „horského“ hřbetu zvaného Housina nachází zaniklá tvrz Košík, která podle legendy patřila vladykovi Horymírovi, hrdinovi jedné ze starých pověstí českých. Doložená tvrz však byla postavena Běškovci z Neumětel kolem roku 1310, ale bylo to na místě pravěkého opevněného sídliště, které tady podle archeologů prokazatelně stávalo. Dřevěná tvrz se zřejmě nedožila ani sta let a zanikla. Tvrz měla oválný tvar a obklopoval ji hluboký příkop. Bohužel byla koncem 19. století skoro celá zničena při těžbě diabasu. Dnes leží vrchol Košíku uprostřed pastviny ohrazené zrezivělým ostnatým drátem, která však je zarostlá kopřivami, ostružiním a trním.
Zhruba 2,5 km téměř severně od dnešní obce Neumětely jsou v terénu viditelné dispozice budov a větší množství stavebního kamení. Jsou to pozůstatky druhého předhradí hradu, o němž nejsou známy žádné písemné památky a neznáme ani jeho jméno. V literatuře je zván Starý zámek u Neumětel a mapy označují lokalitu místním názvem Na zámku. Někteří autoři se domnívají, že je možné jej spojovat se zprávami, které se týkají Neumětel. Avšak vzhledem k existenci nedalekého hradu Košík a neumětelské tvrze nelze rozhodnout, ke kterému z objektů se zprávy vztahují. Zde popisovaný hrádek se vypínal na západním ostrohu housinského hřbetu nad ohybem bezejmenného potoka. Skládal se z hradního jádra a dvojice předhradí oddělených příkopy. Jeho jádro však zaniklo činností lomu, dochovaly se jen části zemního opevnění a již zmíněné zbytky druhého předhradí.
Třetí tvrz stávala přímo v Neumětelích na západní straně Velkého rybníka.  Založili ji představitelé zbraslavského kláštera někdy před rokem 1400, protože v tomto roce ji král Václav IV. slavnostně osvobodil od daní a poplatků. Již v roce 1454 je ale uváděna jako pustá. Ostrůvek, na kterém v západním výběžku rybníka stála vlastní tvrz, měl průměr kolem 40 m. Celé tvrziště mělo tvar nepravidelného sedmiúhelníku o průměru až 75 metrů. Ještě ve 40. letech 19. století prý byly zřetelné metr vysoké fragmenty zdí, valy a vodou zaplněný příkop na všech stranách tvrziště. O 40 let později již byly valy rozvezeny, materiálem byly zavezeny příkopy na severu a západě tvrziště, centrální pahorek byl podstatně snížen. Dnes je tam louka s menším výběžkem pevniny do Velkého rybníka a návštěvník zde musí hodně zapojit fantazii, aby rozeznal částečně zachovaný příkop a pozůstatek vnějšího valu. Když za velkého sucha v roce 2003 rybník téměř vyschl, odhalil pozorovatelům rozvaliny obdélného paláce o rozměrech 18 x 23 metrů, se zdmi silnými až dva metry. Tedy pořádná pevnost, o které se původně jen spekulovalo.

V Tihavě u Kotopek stávaly původně také dvě tvrze. V jižní části vesnice se v místě zvaném Na Baště dochovalo tvrziště starší z nich. O této tvrzi nemáme žádné písemné zprávy, ale patrně byla sídlem Mareše z Tihavy připomínaným v roce 1393. Areál tvrziště je chráněn jako kulturní památka. Tvoří ho vodní příkop s centrálním ostrůvkem, na kterém byla na místě původní tvrze z kamenů této tvrze postavena malá kaple zasvěcená svatému Janu Nepomuckému. Šířka příkopu se pohybuje od osmi do šestnácti metrů. Jeho vnější stranu lemuje nepatrná vyvýšenina, která je pravděpodobně zbytkem valu.
Na počátku patnáctého století došlo k rozdělení vesnice mezi dva vladyky, kteří oba používali přídomek „z Tihavy“. Prvním příslušníkem druhého rodu byl Drslav z Tihavy uváděný v roce 1406, ale tento rod vymřel někdy po roce 1472 a mladší tvrz ztratila svůj význam a časem zcela zanikla. Podle Augusta Sedláčka existovalo předmětné tvrziště v severní části vesnice poblíž tehdejšího mlýna ještě ve druhé polovině devatenáctého století. Tvrziště mělo údajně čtverhranný půdorys obehnaný ze tří stran mělkým příkopem. Později tam byl postaven ovčín, jenž už také neslouží svému účelu.

Asi jeden kilometr západně od Újezda u hájovny Doubravka jsou pozůstatky bývalé tvrze Doubravice, známé též jako Pustý zámek. Dochovalo se jen okrouhlé tvrziště obehnané příkopem a valem, které je chráněno jako kulturní památka. Tvrz bývala součástí zaniklé vesnice Doubravka připomínané ve třináctém až šestnáctém století. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1230. Existence tvrze je doložena až roku 1400, kdy na ní žil Hašek z Doubravice. Vesnice i s tvrzí zpustly během patnáctého století, ale název Doubravice se dále používal pro okolní les. Poslední zmínka o pusté vsi Doubravice je z roku 1574, kdy ji Šebestián Pešík z Komárova prodal Jiřímu Zajíci z Hazmburka. Podle Augusta Sedláčka stála na tvrzišti ještě v osmnáctém století věž, jejíž zdivo bylo rozebráno a použito při stavbě hospody.

Nedaleko obce Líšná u Zbiroha se na skalnatém hřbetě nacházejí zbytky hradu Řebřík, jež jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Šlechtický hrad byl založen koncem 13. století Markvartem z Řebříku – první písemná zmínka o hradu pochází z roku 1318. Po roce 1495 byly hrad i stejnojmenná ves pod ním opuštěny a zanikly. Z hlediska stavební dispozice patřil Řebřík k hradům s palácem jako hlavní obrannou i obytnou stavbou, tzv. donjonem. Obě předhradí oddělují příkopy ve skále a jsou beze stop dalšího opevnění nebo zástavby. V prvním z nich byla později postavena zvonice. Čelo hradního jádra tvoří výrazný terénní útvar, který je pozůstatkem budovy či opevnění. Za ním se nacházelo malé nádvoří obehnané hradbou, v jehož středu se nachází ve skále vytesaná studna (spíše jenom cisterna). Pak jsme se ještě zastavili v malebné obci Líšná, cestou pozorovali z oken autobusu malebnou krajinu Berounska vyzdobenou jakž takž zachovalými hrady Žebrák a Točník a do Berouna jsme dorazili kolem půl sedmé večer. Vydařený a velice zajímavý výjezd.

Vojtěch Karpíšek
externí redaktor Berounského regionu

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Zatančete si s Kmotrem na třetím knihovnickém plese

„Máme pro vás nabídku, která se neodmítá.“ Spouštíme předprodej vstupenek na 3. knihovnický ples ve společnosti Kmotra – samotného Dona Vita Corleona. Vstupenky lze zakoupit online v...

Od klasiky po filmové melodie: Ohlédnutí za trhákem 42. ročníku Talichova Berouna

Poslední tóny 42. ročníku Talichova Berouna již v neděli 24. listopadu v rámci festivalového Epilogu v Komunitním centru Sv. Ludmily na Tetíně dozněly. Vzpomínka...

Výstava betlémů v berounském muzeu přináší kouzlo tradičních Vánoc

Muzeum Českého krasu v Berouně otevírá výstavu betlémů, která návštěvníky přenese do minulosti, do vánoční atmosféry prostých domácností, kde na čestném místě stál sváteční...

Tereza Boučková v knihovně vzpomínala na život před a po Sametové revoluci

Spisovatelka (a skorosousedka ze Záhrabské u Vráže na Berounsku) Tereza Boučková přišla ve čtvrtek 14. listopadu 2024 do Městské knihovny Beroun připomenout dobu před...

Zažijte originální gospelový koncert v Berouně

V neděli 1. prosince se od 15:00 uskuteční v Berouně benefiční koncert MARANATHA GOSPEL CHOIR. Profesionální pěvecký sbor zazpívá vlastní i převzaté písně od amerických umělců. Veškerý výtěžek z...

Čerti s Mikulášem přijdou za dětmi do Koněprus

V peklo s čerty i Mikulášem se na přelomu listopadu a prosince změní tři zpřístupněné jeskyně – Výpustek ve Křtinském údolí v Moravském krasu,...

Berounská autorka Hana Hrabáková vypravila ke čtenářům již 10. díl své povídkové řady

V úterý 5. listopadu proběhl v berounské městské knihovně křest knížky Povídky ke kávě berounské autorky Hany Hrabákové. Kniha tentokrát nese podtitul "Jak přežít...

Na vernisáži Talichův Beroun objektivem Pavla Palusky pokřtíme komunitní pianino v knihovně

Přijďte zavzpomínat na 42 ročníků Mezinárodního hudebního festivalu Talichův Beroun prostřednictvím reportážních fotografií Pavla Palusky, který je s festivalem spojen již od roku 1985,...