Koncem minulého roku odešel Jiří Zahradník, který neodmyslitelně patřil k osobnostem regionální publicistiky. S jeho články jsme se mohli setkávat na stránkách zpravodaje Echo. Ten sice ukončil svou činnost již před lety, ale pro Jiřího Zahradníka to konec neznamenalo, jelikož vždy měl co nabídnout a čemu se věnovat. Zavzpomínejme na něj společně na následujících řádcích.
Jiří Zahradník se narodil 16. ledna 1935 v Křimicích u Plzně. V Plzni dlouho žil, avšak měl babičku a další příbuzné v Berouně, kam za nimi často dojížděl. Od roku 1955 už bydlel v Berouně nastálo. Tatínek pracoval na dráze, čímž jistě podnítil jeho zájem o železnici. A tak Jiřího kroky směřovaly na Vysokou školu dopravní v Žilině a celý následující život zasvětil železnici. Zabýval se hlavně spojovací a zabezpečovací technikou. Jeho celoživotní zkušenosti mu pak vynesly místo na Ministerstvu dopravy.
Měl neskutečný přehled o všech možných oborech. Zajímal se o historii, přírodu, rád cestoval a v mládí také sportoval. To vše se v jeho článcích promítlo. Zaměřoval se v nich hlavně na technické památky na Berounsku, ale i na regionální historii a osobnosti. Zpracoval řadu nejrůznějších témat, které nám dnes mohou podat zajímavá svědectví o místní historii. Kromě železnice a průmyslu můžeme zmínit např. pivovarnictví na Berounsku, berounský hokej, hřbitovy či stovky dalších článků, které vycházely v Echu v rubrice Listování v historii. Jako spoluautor se podílel také na čtyřdílné knize Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (vydalo Libri v letech 2001-2004), kde je uveden pod zkratkou zhr. Jako novinářskou zkratku používal také JZa či jhr.
Čtenáři berounské knihovny ho mohli potkávat ve studovně, kam chodil bádat a sbírat inspiraci ke své práci. Později zde realizoval i několik přednášek o železnici, o které by dokázal s nadšením mluvit celé dlouhé večery.
Zemřel 17. prosince 2020.
