říká Adam Lelek, který na podzim v Austrálii zažil nejedno dobrodružství.
Tisková agentura MediaPro agency natáčela v Austrálii materiál pro dva projekty, a to pro Planeta země 3000 – pořad určený pro žáky základních a středních škol, který se promítá ve vybraných městech. Druhý projekt se jmenuje Cestou necestou, což je cestopisný projekt určený pro veřejnost. A podle ředitele agentury Adama Lelka se jedná o novinku.
Můžete tuto novinku přiblížit?
‚Chtěli jsme ji uvést už loni, ale z organizačních důvodů se to nepodařilo. Vzhledem k počtu lidí, které máme v týmu – a také jsme neměli včas k dispozici ozvučovací techniku. Projekt Cestou necestou budeme prezentovat letos na podzim a to dílem o Indonésii, kde jsme byli v roce 2005. Austrálie přijde na řadu za rok. V letošním roce program uvedeme pouze ve východních Čechách, v Hradci Králové, Pardubicích, Rychnově nad Kněžnou, Trutnově, Turnově, Náchodě, Havlíčkově Brodu, Jičíně a několika dalších městech.‘
Co všechno jste viděli a natočili pro diváky na cestě dlouhé přes 17 tisíc kilometrů, která trvala přes tři měsíce?
‚Co se našich zážitků týče, místem neobyčejných dobrodružství byla cesta Oodnaddatta Track, která vede z jižní do střední Austrálie. Odbočili jsme na ni z dálnice, která vypadala jako běžná okresní silnice u nás. Po této prašné cestě jsme projeli asi třemi vesničkami na vzdálenosti zhruba 800 kilometrů. Ve druhé z nich bydlelo jen sedm stále žijících obyvatel, kteří provozovali pneuservis, dvě restaurace, obchod a čerpací stanici. Ve středu vesnice stála malá telefonní budka se satelitem a solárním panelem. Všechno bylo uprostřed pouště. Nejzajímavějším místem však byla vesnice Oodnaddatta. Každý týden jsme dělali živé vstupy do vysílání Českého rozhlasu a v tak odlehlé osadě samozřejmě nebyl signál. Hledali jsme proto místo, odkud lze zavolat. Našli jsme místní hospodu, která byla jako vystřižená z filmu Krokodýl Dundee. Oodnaddatta sousedí s největší dobytkářskou farmou na světě, která má rozlohu jako celá Belgie, takže se tam sešli lidé z farmy a také domorodí Austrálci. Zajímavá byla pro nás také návštěva největšího monolitu na světě Uluru – Ayers Rock, který má v obvodu přibližně devět kilometrů. Pohled na něj je opravdu úžasný. Uluru je známé tím, že v průběhu dne mění své barvy. Ráno, když vychází slunce, je monolit světle oranžový, žlutý a nakonec červený. Při západu slunce se jeho barvy mění ze zářivě červené, přes temně rudou, až po hnědou. Bylo to velmi příjemné. Fotili a natáčeli jsme tam několik dní. Pokračovali jsme dál v cestě směrem do Darwinu.‘
Největší dobrodružství jste zažili v Národním parku Kakadu?
‚Park je zajímavý tím, že jej UNESCO vyhlásilo svojí nejen přírodní, ale i kulturní památkou, což je světový unikát. Najdete tu totiž historické malby, které jsou až 40 tisíc let staré. Australští Aboriginci jsou totiž nejstarší lidskou kulturou na světě, která dosud přežívá. V Národním parku Kakadu se točil také film Krokodýl Dundee. Navštívili jsme překrásné vodopády Jim Jim Falls a samozřejmě jsme natáčeli krokodýly, kteří tam žijí. Jsou tam jak sladkovodní krokodýli, tak i slanovodní, kteří jsou velice útoční a zabijí ročně několik lidí. Jednu noc jsme přespali u řeky na místě s názvem Four Miles Holes. Chtěli jsme být krokodýlům co nejblíže. Bylo to hodně nebezpečné, protože by člověk měl spát minimálně padesát metrů od vody, tam krokodýl nezaútočí. Nic se nám naštěstí nestalo, i když jsme si postavili stan pouze čtyři metry od řeky. Usínali jsme s nervozitou, ale žádný krokodýl se za celou noc neobjevil.
U jedné z dalších místních řek jsme se domluvili s člověkem, který nás vzal na krmení krokodýlů. Na klacku měl přivázaný kus syrového masa, kterým dráždil predátory plující ve vodě. Krokodýli jsou opravdu nebezpeční. Dovedou se schovat do hloubky a nevíte o nich. Krokodýl je také schopen skočit do lodi, vy pak nemáte kam uniknout a ve vodě číhají další, kteří by vás nejradši sežrali?
Také jsme si v Kakadu sami pronajali loď. Potřebovali jsme detailní záběry, na dvacet centimetrů. Museli jsme si dávat opravdu pozor. Kameraman, student FAMU, chvílemi odmítal točit?‘
Točili jste ještě nějakou přírodní zajímavost, kromě zmíněných vodopádů?
‚Ve městě Cairns jsme strávili dva týdny natáčením a focením města a hlavně Velkého bariérového útesu. Nevýhodou je to, že nezasahuje až k pobřeží, takže si musíte najmout nějakou loď. Velký bariérový útes je největší živý útvar na světě, který je vidět z vesmíru. Dosahuje délky přes 2.000 kilometrů a život na něm je velmi pestrý. Žije tu mnoho ryb, mořských hadů a dalších živočichů. Koráli jsou opravdu krásné. Také jsme si pronajali letadlo a útes natočili z ptačí perspektivy.
Cestou zpět do Sydney jsme navštívili městečko Hervey Bay, odkud je možné pozorovat úžasné velryby keporkaky. K Austrálii připlouvají porodit svá mláďata. Zůstávají tam s nimi, protože jsou pro ně tyto vody relativně bezpečné. Potom se s nimi vracejí zpět k Antarktidě. Podařilo se nám nafotit a natočit několik keporkaků, někteří připluli až k nám?‘
Děkuji vám za zajímavé vyprávění.
