Bilanční kniha básní a písňových textů berounského autora Jana Velíška s názvem A zase zkusíš ráno vstát byla slavnostně pokřtěna v nižborské výletní restauraci Zastávka, v den autorova životního jubilea, ve čtvrtek 28. května 2026.
Sbírka obsahuje výběr 75 autorských textů, zpravidla zhudebněných českými písničkáři a kapelami. Kniha, v niž autor bilancuje svoji dosavadní plodnou textařskou dráhu, obsahuje též zajímavá věnování významných českých hudebníků, např. Jana Spáleného, Václava Kopty či Jiřího Suchého, který pro knihu vytvořil i originální kresbu věnovanou autorovi. Knihu doprovází ilustrace berounského výtvarníka Kameela Macharta, ten je autorem i velkoplošného ilustrovaného plakátu, který je ke knize vložen jako bonus.
Slavnostní křest knihy hudebně doprovodila Gabriela Vermelho, ale kromě muziky byl večer věnován především Velíškovým textům – jejich recitace se ujal herec Tomáš Hanák, berounský písničkář Vladimír Čáp i nakladatel a ilustrátor Kameel Machart.
Autor sám v předmluvě knihy uvádí: „Celkem jsem zplodil asi 400 – 500 textů, jimž tvrdohlavě odmítám říkat básně. Z toho hudbou opatřeno a provozováno je podle OSA asi 60 – 65, zejména kapelou Tři dny na břiše Pavla Machače, Irenou Zlámalovou, ASPM Honzy Spáleného, díky desce GaBaRet i Gábinou Vermelho a její kapelou GaRe – a také písničkářem Vláďou Čápem. No, když se uváží, že první texty jsem napsal už počátkem let sedmdesátých, nejde zase o tak závratné číslo. Tím částečně odpovídám i příznivcům mediálních drbů: Ano, jsem vskutku vcelku lenoch…“ a autor dodává: „Co lze z knihy necvičeným okem vyčíst? Inu, především skutečnost, že texty nakyslé, vzpomínkové a mírně zasmušilé převážily nad těmi nasládlými, což lze připsat celkem přirozenému úbytku testosteronu na úkor dědské nevrlosti. Dále fakt, že jsem se snažil uposlechnout opakovaných rad Jiříka Suchého, abych k té poezii přimíchal i více srandy. Že prý to vy, čtenáři, tak máte rádi, což já ostatně také.“
Textař Václav Kopta v doslovu hodnotí Velíškovu tvorbu takto: „Poprvé jsem se sní setkal před mnoha lety, kdy jsem se náhodou, zázrakem či nedopatřením ocitl v porotě soutěže Česko hledá písničku (můj údiv pramení z rozpaků nad mou účastí v porotě, ve které kromě jiných zasedl také Jiří Suchý, Milan Lasica a Jiří Dědeček). Honzovy texty tenkrát bodovaly, a to jak u publika, tak i u poroty. Právem! Okamžitě mi bylo jasné, že po dlouhé době slyším písničky, jejichž texty nešustí papírem, nejsou vatou, která má zpěvačce usnadnit cestu k vysokým tónům a honorářům. NE – tyhle texty měly hlavu a patu, jiskřily hravou češtinou, nepostrádaly humor a nebály se silných sloganů. Měly v sobě ingredience, bez kterých se kvalitní song neobejde a kterých se značné části naší písňové tvorby nedostávalo a žel nedostává dodnes. V záplavě hloupých a bezobsažných slov, která se na nás odevšad valí, jsou Velíškovy verše oázou klidu a jistoty!“
Knihu, jejíž vydání finančně podpořilo město Beroun, je možno již nyní zakoupit nejen u berounských knihkupců, ale i v desítkách internetových obchodů, nebo přímo u nakladatele, ZDE.
Fotoreportáž: Daniel Kreissl
