Pátek, 19 dubna, 2024
Domů Aktuality Jak by mohlo vypadat berounské letní kino nebo lávka přes Berounku očima...

Jak by mohlo vypadat berounské letní kino nebo lávka přes Berounku očima studentů architektury?

Na panelech pouliční galerie Pěší zóna pod Plzeňskou branou mohou aktuálně kolemjdoucí zhlédnout prezentaci prací studentů architektury Českého vysokého učení technického, kteří se věnovali berounským tématům.

Jedním ze strategických cílů města Berouna je péče o veřejný prostor a zkvalitňování prostředí, sdíleného obyvateli a návštěvníky regionu. Při jeho uskutečňování, formou malých i významných investic, se stále více ukazuje potřeba uplatňování požadavků nejenom na stavebně technickou úroveň, ale také na vysokou architektonickou hodnotu. Při jejím hledání město v případě Wagnerova náměstí v roce 2019 realizovalo ideovou architektonickou soutěž. V diskusi a zvyšování všeobecného povědomí o architektuře nyní Beroun pokračuje díky spolupráci s ateliérem Hradečný – Hradečná z Fakulty architektury ČVUT, který na výstavě představuje projekty svých studentů, zpracované na dvě témata spojená s městem Beroun – zastřešení letního kina a lávka přes Berounku. Zpracované studentské návrhy, které má berounská veřejnost nyní možnost prostřednictvím výstavy vidět, mohou pomoci nasměrovat další kroky města k realizaci obou zmíněných projektů.

Práce ateliéru Hradečný – Hradečná se soustřeďuje na témata spojená s prostředím ochrany přírody a ochrany památek. V portfoliu tak najdeme řadu prací z Křivoklátska a Krkonoš, stejně jako z prostoru Městských památkově chráněných center nebo jednotlivých areálů v Praze, Žacléři, Valašském Meziříčí, Jablonci, Havlíčkově Brodu, Olomouci a dalších.   

Letní kino v Berouně

Zadání: Letní kino v Berouně bylo v provozu i během pandemie. Pro zajištění většího komfortu diváků, respektive provozuschopnosti i v případě nepřízně počasí, uvažuje Město Beroun, jako zřizovatel, o provedení zastřešení prostoru kina. Součástí řešení bude nejenom návrh zastřešení na rozpon 30×30 metrů, ale také prověření dispozice včetně technického a návštěvnického zázemí, akustiky, osvětlení a přístupových cest. Krásné přírodní prostředí Městské hory s těsnou vazbou na historické centrum a obytnou čtvrť představuje hodnotu, kterou je třeba zachovat a rozvíjet. Prezentované projekty jsou výsledkem práce studentů bakalářského i magisterského studia, v průběhu rozpracovanosti byly konzultovány statickou kanceláří.

Lávka přes Berounku

Zadání: Prostor Chráněné krajinné oblasti Český kras nedaleko Berouna je masivně zatížen turistickým ruchem ve všech jeho podobách. Díky morfologii terénu a charakteru cest se negativní projevy zátěže koncentrují na velmi malém území a hrozí poškození přírody. Správa CHKO Český kras ve spolupráci s Městem Beroun a přilehlými obcemi Tetín a Srbsko proto hledají možnosti, jak rozložit zátěž na větší území a současně zpřístupnit a novými vazbami zatraktivnit některé lokality. Jednou z možností je také vybudování lávky pro pěší poblíž ústí potoka Loděnice do řeky Berounky. Představené práce studentů magisterského studia hledají možné varianty spojnice obou břehů. V průběhu rozpracovanosti byly konzultovány statickou kanceláří a oponovány zástupci Správy CHKO formou online prezentací.

Martin Chorvát | ATVZ | ZS2021/22

Letné kino – miesto v objatí prírody pod zeleným kopcom blízko historického centra v Beroune definuje pohlaď na výtvarnú a materiálovú stránku projektu. Cieľom návrhu zastrešenia bolo vytvoriť dôstojné architektonické dielo, ktoré ponúka ochranu pred dažďom, ale takisto nepotlačuje najväčší význam letných kín, a to je vychutnať si film pod nočnou oblohou. Preto vznikol návrh priehľadného zastrešenia na dĺžku 2/3 hľadiska. Strecha v tvare parabolického hyperboloidu tvorená trojuholníkovými plochami je obrazom krivosti kopca, pod ktorým sa nachádza. Hlavnou nosnou častou je drevená obruč po hranách tejto plochy položená po stranách na betónových základoch. Medzi obručou sú drevené trámy, ktoré tvoria výplet strechy na uloženie priehľadného plexiskla. Na mieste súčasného objektu navrhujem rozšírenie hmoty až do opernej steny na západe pozemku. Zároveň prikladám 2. nadzemné podlažie prístupné z ulice. Provozne a funkčne oddelené poschodia ponúkajú kaviareň s otváracou dobou po cely deň, o večerný program sa postará priestor letného kina. Cieľom sa stáva celodenné využívanie nielen počas večerných premietacích hodín.

Silvia Novosadová | ATVZ | ZS2021/22

Kino vnímam jako miesto stretnutia známych, rodín, ktoré si spolu zoberú deku na chladnejšie hodiny, jedlo a idú si pozrieť film pod nočnou oblohou. V súčasnosti letné kiná dostávajú nový dych a tak sa uvažuje o čiastočnom zastrešení letného kina Beroun, ktoré by sa mohlo používať aj cez nepriaznivé podmienky počasia. Súčasne s ním bola braná do návrhu aj rekonštrukcia dožívajúcieho zázemia na východnej strane. Konceptom celej formy je historická linka letného kina a klasického kina v Berouně. Klasické kino v centre Berouna započalo svoj chod nemými filmami a postupne sa dostávali k hlasovým. Tak ako nemosť začinala v zakrytom klasickom kine, tak sa otvoril jeho hlas do letného kina. Prechod zvukovej linky sa kopíruje do tvaru ocelových vazničiek konštrukcie zastrešenia. Ako nosná konštrukcia boli použité veľkorozponové plné ocelové nosníky, ktoré sú prepojené oceľovými vazničkami. Na vazničkách je umiestnená závesná konštrukcia pre zakrytie kina, ktorou je posuvná plachta. Tá sa v nepriazni počasia vyformuje v tvare vlny do polky hľadiska a po nej sa spätne vráti ku zázemiu.

Marta Alexajová | ATVZ | ZS2021/22

Návrh rekonštrukcie a zastrešenia letného kina pozostáva s dvoch častí. Prvou je zázemie kina, ktoré okrem predaja lítskov a hygienického zázemia obsahuje aj bufet, a takisto aj malú kaviareň, ktorá bude v prevádzke cez deň. Druhou časťou je zastrešené hľadisko. Vo svojom návrhu som sa snažila zastrešenie pojať ako niečo, čo nevytvára priame oddelenie “vnútra” od “vonkajška”. Je to priehľadná a vzdušná konštrukcia, ktorá síce chráni před nepriazňou počasia, ale neukráti divákov o jedinečný zážitok z pozerania filmov pod holým nebom. Materiálové riešenie vychádza z okolia letného kina. Keďže sa pozemok nachádza v bezprostrednej blízkosti prírody, konkrétne Mestskej hory, zvolila som ako jeden z materiálov zastrešenia drevo. Zastrešenie je vytvorené zo štyroch vrstiev drevených latiek, posadených vo dvoch smeroch kolmo na seba. Nosnými prvkami sú obvodové oceľové nosníky, pevne votknuté do železobetónových pätiek s mikropilotami. Drevené laty vytvárajú oblúky rovnobežné s týmito nosníkmi. Na drevených latkách sú upevnené polykarbonátové dosky, ktoré tvoria krytinu zastrešenia.

Adéla Fontánová | ATZBP | ZS2021/22

Letní kino se nachází poblíž Městské hory na parcele tvořící spojnici centra se zástavbou rodinných domů. Hlediště využívá přirozené svažitosti parcely směrem k východu. Návrh se zabývá částečným zastřešením hlediště kina a stavbou zázemí s kavárnou. Zastřešení rozšiřuje možnosti fungování kina, provoz kavárny je celoroční. Hlediště je zastřešeno betonovou skořepinou na rozpon 30 m. Na ní se nachází zelená vrstva, která propojuje ostrůvky zeleně sousedních pozemků a tvoří tak jakousi louku, v kontextu krajinného rázu určeného Městskou horou by se dalo říci biokoridor. Dvoupodlažní stavba zázemí je umístěna v horní části svažité parcely rovnoběžně s promítacím plátnem. Její od hlediště odvrácená strana respektuje hranu stavebního pozemku. Podél stavby se po zeleném kopci vine pěšina, obsluhující vnitřní prostory v několika výškových úrovních. První úrovní, při patě kopce, je vstup pro návštěvníky letního kina. Dále pak pěšina vede zaměstnance kina do promítárny a prodejny lístků, zaměstnance a návštěvníky kavárny nahoru do kavárny a konečně na zelenou střechu. Střecha a kavárna jsou přímo propojeny prosklením.

David Talacko | ATOS | ZS2021/22

Součástí návrhu je náhrada za dožívající stavbu technického zázemí kina a nové zastřešení hlediště. Pro podporu mimosezónního provozu je navržena celoročně fungující kavárna. Provozy kavárny i kina jsou od sebe odděleny a tak se vzájemně neruší. Při hledání formy mi byla inspirací analogová filmová technologie – fragment filmové cívky se promítá do tvaru nosných stěn a žeber konstrukce zastřešení. Vlastní průsvitná vrstva střechy potom odkazuje k vlastnostem filmového pásu. Provozní budova kopíruje přirozený spád terénu a amfiteatrálním tvarem uzavírá celý pozemek, čímž současně eliminuje nežádoucí hlukovou zátěž. Hlavní nosné konstrukce uvažuji z pohledového betonu, sekundární ocelové příčné vazníčky potom vynášejí vlastní zastřešení z průsvitných sklolaminátových desek. Střecha tak plní svou funkci krytí proti dešti a zároveň neokrádá diváka o půvab noční oblohy. Vstup do hlediště je umožněn skrz koridor v budově, kde se nachází i prodej lístků. Občerstvení a toalety jsou situovány na protilehlých koncích budovy. Kavárna je dvoupodlažní a umožňuje výhled jak do ulice, tak do hlediště.

Matylda Topinková | ATZBP | ZS2021/22

Areál letního kina chápu jako poloveřejný prostor, nabízející širokou škálu využití, přístupný celodenně nejen v časech promítání filmu. Návštěvníci mohou po celý den využívat sezení v hledišti například s rychlým občerstvením od výdejního okénka, nebo využít prostory dvoupodlažní kavárny s restaurací. Promítací plátno je ponecháno na původním pódiu. Zázemí letního kina obsahuje pokladnu, nad ní je v patře navržena pronajímatelná multifunkční místnost, sloužící v době koncertů a jiných produkcí jako zázemí pro účinkující. V objektu se nachází veřejné toalety přístupné z hlediště kina, dvoupodlažní kavárna s restaurací a výhledem na promítací plátno. V patře je byt pro správce přístupný z ulice Na Vyhlídce. Zastřešení je navrženo do poloviny hlediště ve formě klenby s přidaným doplňkem ve tvaru vlny, který překrývá strmý svah v jižní části pozemku a zároveň zastřešuje prostor pro retenční nádrže na dešťovou vodu. Klenba je vyrobena z tenkostěnné betonové konstrukce vyztužené ocelovou sítí, která je opřena o dvě protilehlé stěny – původní a novou. Hlediště tvoří betonové lavičky se zabudovanými reproduktory.

Linda Zahajská | ATOS | ZS2021/22

Letní kino je nedílnou součástí Berouna již od začátku 20. století. Půlku hlediště zastřešit, druhou nechat odkrytou pro posezení pod nebem – tak znělo zadání. Konstrukce je navržena z plnostěnných vazníků z lepeného lamelového dřeva šířky 250 mm a ocelových spojovacích prvků. Spodní stavba je řešena železobetonovou zdí založenou na základových pasech. Zastřešení má tvar půlky elipsy. Zevnitř objektu pod střešní konstrukcí jsou viditelná příčná ocelová ztužidla, která zároveň vynášejí skladbu střechy včetně vegetační vrstvy. Dešťová voda, kterou zelená střecha neabsorbuje, bude svedena dvojicí svodů do akumulační nádrže a přefiltrovaná posléze poslouží pro splachování toalet. Střecha z části zakrývá i čtyři novostavby. Každá má svůj specifický účel – promítárna, prodej vstupenek a občerstvení, toalety a šatna pro herce. Jsou zde dva vstupy, hlavní vstup z ulice Na Vyhlídce a druhý z třídy Politických vězňů od plátna. Všechny objekty jsou navrženy jako sendvičové dřevostavby, splňující požadavky požární bezpečnosti. Veškeré ocelové prvky konstrukce budou opatřeny žárovým zinkováním jako ochrana proti korozi.

Libuša Rybanská | ATV | ZS2021/22

Tento návrh sa rozhodol ísť cestou budovania si výhľadu, poznaného najmä z preplnených pláží slnečných (a slnečníkových) letovísk. Čo znamená, že prestrešenie nepokrýva súvislú plochu kina, ale ponúka bodové prístrešky v jednoduchej organickej forme, ktoré však rešpektujú krivku viditeľnosti a v priestore sa usporadúvajú podľa nej. Tvar prístreškov je matematicky striktný hyperbolicky paraboloid, ktorý je vytvorený popretkávanou sieťou ľavotočivých a pravotočivých bambusov uložených v rade za sebou na dvoch rozličných kruhových priemetoch priemerov. Bambus ponúka pri svojej hrúbke 80 mm, dĺžke cca 20 m a tuhosti (v tomto prípade mäkkosti) pomerne jednoduché možnosti ohybu a zachovania tvaru. Výber materiálu, subtílnosť aj určitá nenápadnosť majú snahu dotvoriť veľmi zelené prostredie (a oba svahy) lemujúce kino, ktoré sa nachádza v prirodzenom mestskom údolí. Hmota zázemia letného kina je predelená na tri objemy. Prostredný tvorí zázemie pre samotné kino, premietareň, archív a zázemie s kanceláriou pre premietača. Pravá tretina slúži kaviarni s pokladňou na predaj lístkov. Ľavá tretina poskytuje toalety pre návštevníkov kina.

Jakub Klíma | ATRN | LS2020/21

Cílem návrhu je propojení stávajících tras podél břehů řeky. Polohu lávky volím přímo za přítokem tam, kde se do Berounky vlévá Loděnice. Koncept je založen na souběžném přemostění řeky i potoka, přestože stávající lávka přes potok, umístěná pod hladinou Q100, zůstává zachována. Vzhledem k naprosto jedinečnému přírodnímu prostředí navrhuji lávku tak, aby do stávajícího prostoru citlivě usedla, celé území nerušila, a přitom jej zatraktivnila. Materiálová struktura se skládá pouze z pohledového masivního dřeva, skrytých ocelových nosníků a železobetonových podpor. Nosná konstrukce je sestavena z mohutných parapetních nosníků a příčných nosníků HEB se šroubovými spoji. Rozpětí mezi pilíři eliptického průřezu, zúžených kvůli snížení hydrodynamického namáhání, je 30 m. Realizace lávky tak kromě založení a betonáže vlastních pilířů může probíhat prvkovou montáží z dílensky připravených prefabrikovaných dílců. Pochozí vrstvu tvoří masivní fošny uložené na podélných polštářích. Světlá šířka lávky 2400 mm zajistí bezpečný kombinovaný provoz pěších i cyklistů.

Bohdan Berezovskyi | ATV | LS2020/21

Navrhovaná lávka se nachází bezprostředně u lomu Alkazar nedaleko od ústí potoka Loděnice, a propojuje frekventovanou pěší a cyklistické stezky. Samotná stavba je navržena tak, aby nevytvářela významný prvek v území a neubírala na důležitosti lomu jako dominanty. Její lehká konstrukce přenášející převážně tahové síly pomocí lan kotvených do ocelové vzpěry zaručuje maximální subtilitu a průhlednost. Samotná vzpěra je umístěna na opačném břehu řeky od lomu mezi stromy a nosná lana mají za úkol napodobit větve stromů a tím ještě více splynout s okolím. U mostovky bylo důležité použít kvůli složité dopravě materiálu na stavbu v maximální míře prefabrikaci. Proto bylo navrženo deset stejných ocelových rámů smontovaných na místě z pozinkovaných profilů IPE a UPE, na které jsou následně položeny rošty a zábradlí z téhož materiálu. Výjimku tvoří pouze železobetonové patky, které budou zhotovené na místě. Hlavním atributem projektu je tedy jednoduchost konstrukce, a to nejen v lehkosti montáže, ale i v pohledové subtilitě zaručující průhlednost, a také v minimální údržbě.

Ján Martin Púčik | ATVZ | LS2020/21

Návrh si berie za úlohu v čo najkomfortnejšej podobe a nejjednoznačnějším tvaroslovím prepojiť dve lokality. Na ľavom brehu sa lávka stáva súčasťou akéhosi pomyselného centra stretávania s možnosťou vytvorenia exteriérového posedenia. Pravý breh sa podriaďuje súčasnému stavu pešej komunikácie. Ako najideálnejšie riešenie volím jednoduché, líniové vedenie lávky, ktorá sa svojou formou stáva súčasťou  existujúceho kontextu. Prekrásne, ale súčasne „drsné“ prírodné prostredie determinuje spôsob nazerania na výtvarnú a materiálovú stránku projektu. Do krajiny vstupuje s rešpektom, citlivo, no zároveň nepoperia svoju identitu. Nosnú časť tvoria okrajové nosníky z lepeného lamelového dreva, vystužené drevenými vložkami. Priečniky sú ocelové HEA 240. Mostovku tvorí sada drevených pozdĺžnikov, na ktorých su pribité dubové late s 50 mm negatívnou spárou po okrajoch, kde je aj integrovaný systém osvetlenia s použitím LED svietidiel. Uloženie tejto konštrukcie bolo riešené ako uloženie na čepoch, ktoré sú kotvené do spodnej stavby. Spodná stavba lávky založená na mikropilotách je umiestnená v telese sypanej protipovodňovej hrádzi.

Jan Krouský | ATV | LS2020/21

Návrh a tvarování lávky vychází ze záměru nejen propojit co nejkratší cestou dva břehy, ale hlavně vytvořit atraktivní přechod přes řeku a také nechat vzniknout odpočinkové místo na pravém břehu. Proto má lávka půdorysný tvar písmena Y. Dvě kratší nohy svírají upravený břeh na jihu, který slouží jako zastávka u vody pro turisty, cyklisty i vodáky. Levý břeh je strmější a také je cca o tři metry výše než břeh pravý, proto lávka musí potřebnou výšku nastoupat až nad úroveň hladiny stoleté vody. Šířka lávky je čtyři metry kvůli plynulosti cyklistické dopravy a také možnosti zastavit se uprostřed řeky a rozhlížet se po okolní krajině. Pro pojízdnou vrstvu jsou použity dřevěné fošny. Lávka je z vnitřní strany lemována LED pásky, které mohou v podvečer přisvítit na cestu. Lávka je ze tří stran vetknutá do terénu a v místě křížení se nachází podpora, založená pod říčním dnem. Nosnou konstrukci tvoří prefabrikáty z vysokopevnostního betonu navlékané na předpínací kabely. Prefabrikát o hmotnosti 25,4 t, sloužící zároveň jako zábradlí, je vysoký 1,5 m, široký 4,5 m a dlouhý 5,0 m.

Jan Marek | ATV | LS2020/21

Jako místo pro novou lávku přes Berounku jsem vybral úpatí dvou skal blízko pod soutokem s Loděnicí. Toto místo je ideální, nachází se na rušné křižovatce turistických cest a dvě skály jsou přirozeným orientačním bodem a turistickou destinací. Od začátku bylo mým cílem navrhnout lávku tak, aby pohledově co nejméně narušovala údolí. Zvolil jsem tedy visutý konstrukční systém pro subtilnost a absenci mohutných pilířů. Zároveň jsem se rozhodl využít skály jako přírodní opěrné prvky. Základy nosných lan jsem umístil na plošiny skal tak, aby nebyly pohledově exponované. To mi umožnilo vytvořit druhou úroveň na vrcholcích skal, propojující turistické trasy na horních terasách obou břehů. Spodní zavěšená lávka má ocelovou subkonstrukci s dřevěným obkladem a napíná horní lávku, čímž ji stabilizuje vůči větru. Závěsná lana jsou v takových rozestupech, aby umožňovala svobodný průlet velkých ptáků a aby pro ně byla díky větším rozměrům dostatečně viditelná. Spodní lávka je obložena dřevem, aby svou materialitou co nejlépe souzněla s přírodním charakterem údolí řeky.

Vojtěch Soukup | ATVZ | LS2020/21

Návrh nové lávky plní funkci zmírnění koncentrace turistického ruchu na levém břehu řeky. Lávka však nabízí mnohem více – nabízí propojení míst, nové zajímavé turistické trasy, novou atrakci i nová místa potkávání. Jedno takové místo se nachází na levém břehu u stolů na piknik a začátku naučné stezky, kam lávka navádí. Druhé najdeme na nejvyšším bodě lávky nad osou řeky, odkud je překrásný výhled na Berounku a její okolí. Toto místo je akcentováno rozšířením lávky a lavičkou. Zapojení dopravní stavby do přírody může být komplikované. Chceme, aby přírodu nenarušovala, ale podporovala. Lávka začíná jako úzká, postupně se rozšiřuje, a podobně jako řeka se uprostřed rozlévá, aby nabídla prostor s lavičkou jako ostrůvkem. Použité materiály předoxidované oceli corten a stařeného dřeva představují trvalou hodnotu, která umí stárnout v kontextu s přírodou. Oblouková konstrukce je kotvená k zemi pomocí patek založených na mikropilotách. Zábradlí je navrženo ze sestavy ocelových tyčí čtvercového průřezu, mezi nimiž je umístěno bodové orientační osvětlení.

David Foud | ATV | LS2020/21

Lávka je navržena pro přemostění řeky Berounky v oblasti CHKO Český kras u osady zvané V Kozle a propojuje cyklostezky „Po stopách českých králů“ a „Stezku sv. Ludmily“. Volnou inspirací pro materiálové zpracování a pro práci s tvary byla tzv. „Pražská čára“, která prochází podél řeky Berounky v lokalitě návrhu lávky a skládá se z jednotlivých železobetonových pevností zvaných „řopíky“. Stočení lávky po křivce je motivováno snahou směrovat pohyb osob a vytvářet linii se zajímavými vyhlídkovými body nad řekou. Po průběhu lávky jsou takovéto vyhlídkové body, kde se lze zastavit a rozhlížet po okolí, umístěny čtyři. Lávka po celém průběhu klesá rovnoměrně směrem k pravému břehu až do úrovně hladiny stoleté vody. Konstrukce lávky je řešena jako sestava prefabrikovaných dílců z betonu UHPRFC, které budou osazeny na ramenát a následně bude protažena ocelová předpínací výztuž. Sestava je řešena z polí lávky a vyhlídkových bodů se sloupy. Délka jednotlivých prefabrikátů v poli mezi sloupy je 6 200 mm. Průchodný profil lávky je 1 300 mm, celková výška je 1 400 mm.

Martin Bouček | ATVZ | LS2020/21

Hlavním motivem pro konstrukci přemostění Berounky je odklonění a rozmělnění turistického ruchu na oba břehy řeky tak, aby nestabilní skály na levém břehu neohrožovaly kolemjdoucí. Dále se také v oblasti přítoku potoka Loděnice do Berounky nachází několik zajímavých turistických směrů a výškových úrovní, které by stálo za to propojit. Tyto motivy poté mohou vyústit ve “víceúrovňovou křižovatku”, která zároveň přemosťuje řeku. Stavba je konstruovaná jako dvě visuté lanové lávky. Horní lávka je prověšená přiměřeně tak, aby mohla nést lávku spodní. Ta zase pomáhá k eliminaci příčných pohybů lávky horní. Železobetonovými základnami, kotvenými do skalního podloží, prochází nosná lana s rektifikací. Uprostřed lanové konstrukce je hranolovitý stabilizační rám svařený z ocelových nosníků. Po celé délce lávek jsou rozmístěny sekundární ztužující rámy, sloužící k ukládání mostovky na lana a k napnutí zábradlí z tenkých lanek a pletiva. Hlavní nosná lana jsou průměru 50 mm, pojistná lana jsou průměru 20 mm. Pochozí vrstva je tvořena tepelně stabilizovanými palubkami ThermoWood.

Tomáš Haulík | ATRN | LS2020/21

Lávka je umístěna na populárních turistických trasách a cyklotrase mezi Berounem a Srbskem, což zaručuje její hojné využití návštěvníky. Přímo proti lomu Alkazar otevírá pravý břeh Berounky procházejícím, kteří by jinak museli volit velkou okliku. Lávka dále přináší vizuální zážitek z viditelné nosné konstrukce inspirované Da Vinciho mostem navrhovaným pro Istanbul a průkopnického materiálu – transparentního dřeva. Tento materiál je z 90 % průhledný, tužší a pevnější než dřevo a jeho proces výroby se každým rokem vylepšuje. V této míře jako stavební materiál ještě nikdy nebyl použit, avšak v budoucnu by se s novými inovacemi mohl stát zcela běžným. Právě tato lávka by mohla posloužit jako jedna z prvních staveb na světě, kde by se otestovaly jeho kvality. Spojením jemných křivek s umístěním v přírodním prostředí a zajímavým materiálem by měl most působit uklidňujícím dojmem, vybízejícím k zastavení, zpomalení, popřemýšlení. Celá konstrukce je tvořena téměř bez použití šroubů – spoje jsou tak trvanlivé a most by měl vydržet dlouhou dobu s minimální údržbou.

Gabriela Součková
asistentka redakce Berounského regionu

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Thriller z Berouna: Nová kniha Martina Kušky čeká na vydání

Jsou berounské ulice a krajina Českého krasu vhodnou lokalitou pro knižní thriller? Autor Martin Kuška vnímá svůj rodný region jako neotřelou a atraktivní kulisu,...

V berounské městské knihovně probíhají dvě výstavy současně

V Městské knihovně Beroun probíhají v současné době dvě výstavy souběžně. Jednak je to výstava Jiřího Pavlise s názvem Ledňáček a spol. v prostorách vestibulu. Fotograf Jiří Pavlis tam...

Výstava v Holandském domě: „Guatemala v Berouně / Spojené kořeny“

Městské kulturní centrum Beroun uspořádalo v Galerii Holandský dům výstavu s názvem GUATEMALA V BEROUNĚ / SPOJENÉ KOŘENY. Výtvarnice Paulina Ramírez Štorek se totiž narodila...

Folklorní festival bude hostit deset měst a obcí v našem regionu

Přípravy největší středočeské přehlídky folkloru jsou v plném proudu. Čtyřiadvacátý ročník poberounského festivalu Staročeské máje se bude konat celý květen na deseti místech poberounského...

Jak vidí budoucnost berounského muzea studenti architektury?

Berounské Muzeum Českého krasu zadalo téma rekonstrukce své budovy jako semestrální úkol studentům architektury ČVUT. Do zpracování úkolu se zapojilo pod vedením pedagogů celkem...

Berounské Stolpersteiny připomenou rodinu Löwyových i Krausových

Loňského roku se podařilo realizovat první etapu pokládání Stolpersteinů v Berouně. Díky podpoře dalších soukromých dárců budou kameny připomínající berounské oběti holokaustu pokládány i letos. Rodina...

Antonín Jan Jungmann – autor první české učebnice porodnictví

V loňském roce se dočkal zvýšené pozornosti hudlický rodák Josef Jungmann. U příležitosti 250. výročí jeho narození vznikla putovní výstava, etapová hra či proběhl...

Tradiční akce: Čekání na tramvaj v Berouně 2024

Jedinečný zážitek, který vás přenese do doby minulé! V Berouně se 8. května 2024 uskuteční již 14. ročník tradičního happeningu Čekání na tramvaj, jehož autorem je...