Sobota, 16 října, 2021
Domů Osobnosti regionu 120. výročí narození berounského spisovatele a pedagoga Františka Hampla

120. výročí narození berounského spisovatele a pedagoga Františka Hampla

V létě uplyne 120 let od narození berounského spisovatele a pedagoga Františka Hampla. Ačkoliv se narodil v Týnci nad Labem, v Berouně dlouhá léta pracoval a tvořil a jeho rodina tu dodnes vlastní tzv. Hamplovu vilu, kde se scházel s osobnostmi české kultury. 

František Hampl se narodil 6. srpna 1901. Jeho otec, taktéž František Hampl, byl strojní inženýr, ředitel a spolumajitel Strojnické továrny bratří Pernerů v Týnci nad Labem. Syn vystudoval Vysokou školu obchodní v Praze, kde roku 1922 získal titul komerčního inženýra. Půl roku byl zaměstnán v České průmyslové bance, než se stal učitelem na Maděrově soukromé obchodní škole v Praze.

František Hampl, grafika malíře Karla Mináře z roku 1961

V roce 1924 přichází do Berouna a stává se učitelem obchodní akademie, kde působí téměř 20 let. A působil by dále, kdyby si pro něj 21. 5. 1943 nepřišlo při výuce přímo do třídy gestapo. Zatčen byl za ilegální činnost v Petičním výboru Věrni zůstaneme. Prošel několika lágry, pobýval v Terezíně, až se dostal do Drážďan, kde měl být odsouzen k trestu smrti. Zřejmě ho však zachránila skutečnost, že město bylo v té době bombardováno. Naposledy byl držen v německém Bayreuthu. 

Po návratu do Čech odmítl nabídku stát se ředitelem berounské obchodní akademie a začal učit na Československé akademii obchodní v Praze. V roce 1953 krátce působil jako úředník ministerstva školství. Ve stejném roce nastoupil na katedru pedagogiky Vysoké školy ekonomické v Praze, kde působil až do roku 1970, a kde byl jmenován profesorem. 

Po odchodu do důchodu žil a tvořil v Berouně, kde se už v počátcích svého působení účastnil veřejného kulturního života. Začínal jako básník. Později se zaměřil na povídkovou tvorbu, ke které nacházel inspiraci v prostředí Berouna. Povídka Nový rok berounského kantora Jakuba Studihrácha Kyjovského byla kritikou přijata jako nejlepší novoročenka a zveřejněna 1. 1. 1937 v Právu lidu. Nás však bude nejvíce zajímat kniha Mezi berounskými branami, která obsahuje povídky o městu a jeho lidech v různých historických etapách, počínaje 15. stoletím. Poprvé vyšla roku 1937 s kresbami Václava Živce. Kromě povídky o berounských hrnčířích v ní najdeme například zmíněnou povídku o berounském kantorovi. V roce 1958 vyšla kniha znovu, z původního vydání však bylo několik povídek odebráno a jiné byly přidány. Poslední vydání z roku 2000 připravilo podle původní verze již zaniklé berounské Knihkupectví U Radnice.  

Mezi berounskými branami – 2004, 1958, 1937

Hampl nějaký čas redigoval Berounský obzor, kde zveřejňoval svoje fejetony. Přispíval i do dalších listů jako Právo lidu, Lidové noviny, Literární noviny, Lidová demokracie, Národní osvobození, Nový život, Zvon, Panoráma, Práce, Svoboda či Dar. Jeho bibliografie obsahuje kromě bohaté beletristické činnosti i díla odborná. Hampl je autorem či spoluautorem řady učebnic pro střední a vysoké ekonomické školy a jiných prací z oboru ekonomiky a účetnictví. Od roku 1940 psal pro pražský Československý rozhlas, hlavně populárně naučné pořady. V nakladatelství Práce řídil knižnici Profily (1946–1951), která přinášela biografie osobností české i světové kulturní historie. Sám je autorem několika těchto biografií. Při psaní používal šifry, hlavně v deníku Práce (fh, FH, F. H.).

Ve 30. letech si manželé Hamplovi nechali postavit první funkcionalistickou vilu v Berouně, kde často pobýval Jaroslav Seifert, Antonín Halas, malíři Miloš Antonovič a Václav Živec či architekt Jan Slavík. Samotné vile se však budeme věnovat příště. 

Iva Stluková
Městská knihovna Beroun, oddělení propagace a regionální literatury

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

S Otomarem Dvořákem v Kublově

Otomar Dvořák letos oslavil sedmdesáté narozeniny. Je to spisovatel, záhadolog, novinář, scenárista, textař, publicista, dramatik a příležitostný herec.Po Střední průmyslové škole vystudoval...

Živá beseda o proměnách Talichova údolí

Dva berounští organizátoři kulturních a poznávacích akcí (Berounská akademie a cyklus besed Setkání s autory, které máte rádi) spojili svoje síly a prostředky a připravili...

Publikace „Houby Berounska a Hořovicka“ bude v muzeu pokřtěna ve čtvrtek 21. října

Slavnostní křest fotografické knihy Houby Berounska a Hořovicka autorů Oldřicha Jindřicha (fotografie a texty o houbách), Martina Majera (fotografie biotopů) a Michala...

Jiří Werich Petrášek, syn slavného Jana Wericha, bude besedovat v berounské knihovně

Jiří Werich Petrášek je ekonom, vysokoškolský pedagog, herec, dabér a moderátor. V dospělosti se dozvěděl, že je také synem Jana Wericha. Slavný...

S berounským evangelickým farářem Jordanem Tomešem o kořenech jeho osobnosti i víry, studiích, literatuře a inspiraci

Odkud pocházíš, Jordane? To není tak lehké říct – můj táta je farář jako já a farářina je nomádské povolání....

U Krobiánů: Rejžek, Anýž, Genna and Jesse, duo Ptazsek a Bužma, Kolektivní halucinace a Excelence

Tak snad se vracíme do normálu a kultura na vsi opět bude! Podzimní kulturní program v hostímské hospůdce U Krobiánů je bohatý...

V berounském muzeu proběhl dlouho očekávaný křest knihy o fenoménu jeskynních světů

Ve čtvrtek 30. září se dočkali ti, kterým v nabídce berounských kulturních událostí dlouho chyběl křest knihy. V Muzeu Českého krasu se...

První vlaštovka k výročí chráněné krajinné oblasti Český kras: Výstava „nebeských“ fotografií

Přestože 50. výročí od založení CHKO český kras připadá na duben roku 2022, ve Svatém Janu pod Skalou se již na letošek...
X