Středa, 22 září, 2021
Domů Osobnosti regionu Berounský textař, spisovatel a redaktor Jan Velíšek slaví životní jubileum

Berounský textař, spisovatel a redaktor Jan Velíšek slaví životní jubileum

Berounský textař, spisovatel a redaktor Jan Velíšek oslaví 28. května 70. narozeniny. Jako autor má na kontě dvě knihy vydané společně s fotografem Janem Šroubkem, jednu vlastní knihu, řadu předmluv a doslovů v knihách jiných autorů a množství písňových textů pro takové muzikanty jako je Jan Spálený, Gabriela Vermelho, Irena Zlámalová či Vladimír Čáp. Dlouhá léta pracoval v nakladatelství a v oblasti reklamy. Snad právě proto je mistrem spíše kratších textů. Jak začala a kudy se ubírala jeho textařská kariéra? 

Vezměme to úplně od začátku. Kdy se u vás začalo projevovat spisovatelské nebo chcete-li textařské nadání?

Nejprve se u mě začaly projevovat vlohy gramatické, Jako předškolák jsem se kdysi zeptal maminky, co je to kabina. Na její odpověď, že je to takový pokojíček na lodi, jsem prý namítl: „Ale to není možný, vždyť pokojíček je chlapeček a kabina holčička!“ Rodiče, oba pedagozi, zajásali. Zřejmě už ve mně viděli budoucího Dobrovského, či aspoň Vášu s Trávníčkem. Jako mnohokrát potom jsem jejich očekávání nesplnil tak docela.

Ale i sloh mi šel ve škole dobře – dostával jsem z něj pravidelně zcela opačné známky než z úpravy a krasopisu. Textařinu jsem si, tak jako mnoho jiných, začal osvojovat až v pubertě v naději, že získám komparativní výhody u spolužaček in eroticis.

Váš první zveřejněný text vyšel roku 1968 ve školním časopise berounského gymnázia. Měl jste už tehdy představu o své budoucí profesi? A figurovala v ní už tehdy literatura?

V deseti jsem chtěl být potápěčem (začal jsem tehdy závodně plavat), ve třinácti ošetřovatelem v ZOO (moc se mi líbila moje učitelka biologie paní Květoňová). Moji touhu stát se novinářem rázně utnula nepřátelská pomoc přátelských armád. Pak jsem se seznámil s pár berounskými kumštýři a chtěl být kunsthistorikem. Nějak to dopadlo všechno jinak.

Ale abych odpověděl na vaši otázku: literatura figurovala částečně v posledních dvou předsevzetích – a nakonec jsem se k ní po pár peripetiích dostal.

Píšete texty pro řadu muzikantů. Jak dojde k takové spolupráci? Jan Spálený například někde uvedl, že váš text k písni Mé múze je původně dopis od posluchače rozhlasového pořadu, který uváděl. Je to pravda?

K takové spolupráci dochází nejrůznějším způsobem, ale nejčastěji v hospodě. S Honzou Spáleným jsme dokonce jednu písničku, šlo o Rande, dodělávali dokonce telefonicky. On seděl někde u baru v Praze nebo v Pyšelích, já v pizzerii Domino na Závodí. Tak se zrodily oba refrény. A nejsou špatné, ne?

Jinak nám medvědářům nemůžete taky všechno věřit. Z toho, co Honza říkal, je pravda jenom to, že uváděl rozhlasový pořad. Ve skutečnosti jsme se potkali na koncertu v tehdejším berounském klubu Homolka. Já neměl brejle a spletl jsem si ho s dnes už zvěčnělým kamarádem Honzou Živcem. Pozdravil jsem ho „Ahoj, Honzo!“ On mi odpověděl, a tak jsme si začali celkem přirozeně tykat.  Podruhé jsem ho viděl na dalším koncertu ASPM Na Rozvědčíku, kde mi, člověk laskavý, řekl, abych mu poslal nějaké texty. Mezi nimi bylo i Mé múze.

V roce 2009 vyhrála loděnická kapela Tři dny na břiše soutěž Česko hledá písničku. Porotu zaujala píseň Cinéma Vérité s vaším textem. Přineslo vám toto ocenění nějaké výhody? Nestoupl pak zájem o vaše texty?  

Ta soutěž nebyla moc povedená, třebaže v porotě zasedali takoví lidé jako Jiří Suchý, Jan Vodňanský, Milan Lasica, Václav Kopta a další. Problém byl v tom, že vítěz byl určen na základě esemesek, což skýtá řadu „nehudebních“ možností soutěžení. My vyhráli soutěže vedlejší, ale reálnější. Soutěž diváků, kde hlasovali ti v sále, a cenu Jiřího Suchého „O nejpoetičtější text“, což je sice blbost, ale Suchý si to nevymyslel.

Soutěž Česko hledá písničku zájem o mé texty příliš nezvýšila. Zato mi však umožnila seznámit se s Vaškem Koptou a Jiřím Suchým, který mě později pozval k sobě na kafe a nabídl mi tykání. Na což jsem náležitě nafoukaný.

Jak došlo ke spolupráci s fotografem Janem Šroubkem? Čí to byl nápad spojit vaše texty a jeho fotografie?

Inu, kde jinde než v hospodě. Předváděli jsme si navzájem své výpotky a vznikla knížka Znám tě málo a naše kamarádství. Po pár letech, kdy už jsem měl na kontě přes dvě stě textů a Honza tisíce fotek, vzniklo Malé hejno bílých vran, sestavené na jiném principu a podle mě povedenější. Jestli vznikne ještě něco dalšího, ani jeden z nás neví. Shromažďujeme materiál i síly. Pro jistotu.

V roce 2016 vám vyšla samostatná kniha Ležela kočka s andělem. Nelákalo vás vydat vlastní texty už dříve? A kde se nakonec vzal impuls k jejich vydání?

Celoživotně svádím tuhý boj s leností, a ta bestie dost často vítězí. Texty k písničkám jsou krátké, a než se ta holka vzpamatuje a zakročí, často ze mě něco vyleze. Jeden čas jsme se s Kameelem Machartem zabývali myšlenkou vydat jakýsi sborník regionálních textařů, kteří si navzájem nelezou příliš na nervy, ale nějak z toho sešlo.

Prozaické texty se hromadily v čase jaksi druhoplánově. Když jsem jich shromáždil už dost a věk pokročil, dal jsem je dohromady. Něco jsem připsal, něco vyhodil, něco upravil a trošku načančal. No, a taky jsem dostal od radnice grant či jak se tomu říká, takže se to celé stalo uskutečnitelným.

Působíte jako redaktor, korektor, autor doslovů, předmluv, fejetonů a povídek. Nikdy vás nelákalo pustit se do rozsáhlejšího textu?

Přečtěte si, prosím, znovu poslední odpověď. Dneska už působím především jako starobní důchodce, i když ne zcela důsledně. Ale snažím se, Lenora taky už není nejmladší, takže uvidíme.

(Celý rozhovor s Janem Velíškem najdete ve zpravodaji Městské knihovny Beroun Okamžik.)

Iva Stluková
Městská knihovna Beroun, oddělení propagace a regionální literatury

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Berounský autor Michal Hejna představí svoji novou knihu o podzemním světě 30. září v muzeu

Člověk a podzemní svět - tak zní název nové knihy berounského autora Michala Hejny. Ten ji představí čtenářům při slavnostním křtu v...

Beatles na Tetíně – nejlepší revivalová Beatles kapela na světě vystoupila na Tetíně

V rámci oslav 1100. výročí úmrtí první české světice byla na Tetíně mj. vystavena lebka svaté Ludmily a bylo uspořádáno mnoho kulturních akcí....

Alena Šustrová: Výstava fotografií v berounské Duslově vile – BYLO NEBYLO

Od roku 2005, kdy se začala fotografování věnovat, uspořádala množství výstav (několikrát Beroun či Praha, Plzeň, Špindlerův Mlýn, Poděbrady, Rakovník, Příbram, Bechyně,...

Přijďte oslavit 10 let Klubíčka ve Vráži a 5 let Sociálního podniku Klubák

Zveme příznivce a všechny, koho zajímá naše činnost, na náš Den otevřených dveří, který se bude konat v pátek 17. září 2021...

Berounská „zuška“ nabízí kurzy přípravy k talentovým zkouškám na střední umělecké školy

Pro velký zájem se aktuálně otevírá druhá skupina kurzu přípravy na talentové zkoušky na střední umělecké školy. Kurz probíhá v ateliéru Základní...

Regionální ozvěny Febiofestu zahájí v berounském kině „pan Rifkin“ od Woody Allena

Městské kino Beroun zve fanoušky kinematografie i širokou veřejnost na slavnostní zahajovací večer Regionálních ozvěn Febiofestu ve středu 29. září od 19:00...

Cestovatelský večer „Modrýho Berouna“: Pohlednice Michala Maška z Machu Picchu

Po jarním video-cestování a prázdninové pauze rozjíždíme v září opět pravidelné cestovatelské večery Modrýho Berouna v podobě osobního setkání s živým cestovatelem....

Chlapi jsou jen pro legraci, tvrdí představení „Krasavci na chmelu“

Ve středu 20. října se berounskému publiku představí divadelní crazy komedie Krasavci na chmelu (aneb Chlapi jsou jen pro legraci). Hrají: Milan...
X